turismus

Poznejte Bogotu trochu jinak

Kolumbijské hlavní město nabízí turistům spoustu různých zážitků. Můžete se vydat do ulic historického centra, poznat místní muzea, ochutnat speciality kolumbijské kuchyně, zapojit se do nočního života v některém z vyhlášených barů nebo vyrazit za přírodou do blízkého okolí.

Bogota1Zcela jedinečný pohled na noční život v hlavním městě mohou zájemci získat v průběhu tzv. tour salsy, kdy nejen nahlédnout do místní kultury, ale zároveň se naučí základní kroky tohoto oblíbeného latinskoamerického tance. Organizátory připravený okruh zavede účastníky tour do nejemblematičtějších salsa barů v centru a na severu Bogoty jako jsou Quiebra Canto, El Cachao nebo El Goce Pagano. Taneční zážitek začíná ale zcela jinak a to typickou kolumbijskou večeří a skleničkou alkoholu aguardiente. Následně se účastníci seznámí se zvuky charakteristických hudebních nástrojů a ukázkou typických písní, pak už se mohou pustit do nácviku tance samotného. Samozřejmě záleží i na počáteční úrovni zákazníků, lze připravit i tour ušitou na míru dle přání klienta, nebo se ponořit do kultury salsy trošku více během celého víkendu. Kroky zájemce učí mistři s dlouholetou zkušeností. Turisté jsou mezi jednotlivými místy převáženi soukromým minivanem, na závěr si mohou zakoupit CD hudby bogotských orchestrů. Ceny se pohybují v závislosti na typu okruhu od 130 do 270 tisíc pesos (přibližně 1100-2200 Kč).Více informací na bogotasalsatour.co.

Bogota2Milovníci street art by si neměli nechat ujít tzv. Bogota graffiti tour. S tímto originálním nápadem přišel paradoxně Australan Christian Petersen. Zájemce provádí přímo pouliční umělci a lidé zapojení do bogotské street artové scény, kteří dobře znají take historické události, anekdoty a osobnosti, které Kolumbii ovlivnily a poznamenaly. Účastníci se zároveň dozví o dobrých restauracích v oblasti, zvycích i zajímavostech jednotlivých míst. Prohlídky probíhají většinou v angličtině, ale je možné domluvit si i španělský komentář. Průvodce sám navíc nic neúčtuje, nicméně organizátoři doporučují odměnu v řádu 20-30 tisíc pesos (cca 160-240 Kč). Tour se konají dvakrát denně a to v deset hodin dopoledne a o půl třetí odpoledne, trvají dvě a půl hodiny. Více informací na: bogotagraffiti.com.

Velmi oblíbeným způsobem je projet si důležitá místa města na kole. Tento druh výletu nabízí několik agentur a většinou zahrnují nejen samotné centrum Bogoty, ale také trhy v Paloquemao, místní parky, ukázku street art, nebo gastronomický zážitek.

Bogota3Cestou se navíc cyklisté dozví více o kolumbijské historii včetně ozbrojeného konfliktu, o místních tradicích a zajímavostech.

Další možností je poznat noční Bogotu, kdy by neměl chybět panoramatický výhled na město z vyhlídky na cestě směr La Calera, nebo procházka srdcem nočního života města jako je Zona Rosa nebo Zona T.

Ti, kteří by chtěli poznat zejména kolumbijskou kuchyni a místní speciality, mohou absolvovat speciální gastronomický výlet, kterých je v nabídce také několik. Povinnou zastávkou je nejstarší kolumbijská restaurace Puerta Falsa (více zde), servírující mimo jiné teplou čokoládu, nebo tradiční trh s ovocem a zeleninou Paloquemao. Účastníci si tak sami mohou nakoupit ingredience a pod vedením zkušených kuchařů si připravit typické kolumbijské jídlo.

Další zdroje: ElTiempo.com, ElEspectador.com, Colombia.travel. Foto 1, foto 2, foto 3.

Velikonoční Svatý týden v Kolumbii

Velikonoce máme v České republice spojené především s Velikonočním pondělím, nicméně z náboženského hlediska je důležitý celý předcházející týden, tzv. Svatý nebo Pášijový týden. A jelikož jsou Velikonce v Kolumbii především největším církevním svátkem, ne svátkem jara jako u nás, jednotlivé dny probíhají právě v tomto duchu.

Letos připadl Svatý týden na období od neděle 20. března do Bílé soboty 26. března a Božího hodu velikonočního o den později. V různých částech Kolumbie si po celý týden, ale zejména pak od čtvrtku do soboty, věřící připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a to prostřednictvím mší, řady náboženských průvodů, ale i dalších doprovodných a to ne nutně církevních akcí.

Snad nejkrásnější a nejznámější oslavy probíhají v Popayánu, hlavním městě kraje Cauca, které leží v jižní části Kolumbie. Popayán je považován za kolumbijské město s největší náboženskou tradicí, má také velký počet kostelů, a proto jsou zde Velikonoce jednou z nejdůležitějších událostí celého roku. Během Svatého týdne se pořádá jedna denní a pět nočních procesí městěm, které se zde každoročně slaví již od 16. století. Průvod prochází přibližně dva kilometry dlouho trasu, která vede kolem všech hlavních kostelů a chrámů centra města. V rámci procesí nelze přehlédnout typické dřevořezby a sochy na velkých dřevěných podstavcích ozdobených květinami, které vyrábí umělci nejen přímo z Popayánu, ale také z uměleckých škol Španělska, Ekvádoru, Francie a Itálie.

Ostatně účastníci průvodu mají různé funkce a jsou dle toho také oblečení. Právě nosiči dřevěných platforem mívají fialové či modré tuniky s bílým látkovým opaskem a pokrývky hlavy ze stejné látky. Tato role se v rodině dědí a zastávat ji je velkou poctou. V čele procesí jde metař, který zametá cestu celému průvodu, následuje ho ministrant. Ten zvoněním dává na vědomí všem přihlížejícím, že se průvod blíží. Průběh celého průvodu řídí radní ve fraku a bílých rukavicích, který nese v ruce dlouhý dřevený kříž. Z každé strany ulice pak průvod doprovází světlonoši se svícemi a kolem nich se pohybují další účastníci, kteří dlouhou tyčí sbírají rozpuštěný vosk. K typickým postavám průvodu dále patří malá děvčátka oblečená v krojích kraje Cauca, která nesou hliněné nádoby s doutnající vonnou pryskyřicí. Nechybí ani sakrální hudba a zpěv v podání místních orchestrů a sborů.

Hned v následujícím týdnu navíc probíhají procesí znovu, tentokrát ale v malém formátu, kdy jsou hlavními aktéry děti ve věku od 5 do 11 let. Význam této tradice potvrzuje fakt, že velikonoční procesí Popayánu byla v roce 2004 prohlášena národním kulturním bohatstvím a v roce 2009 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco.

Souběžně s oslavami Velikonoc se ve městě od roku 1964 pořádá také festival náboženské hudby (fespo.co), vůbec nejstarší svého druhu v zemi. Nově se akce prezentuje především jako festival hudby, i když obecné zaměření právě na sakrální žánr si i nadále ponechává. Koncerty letošního 53. ročníku probíhají od 19. do 25. března. Každoročně akce hostí orchestry a sbory z různých koutů světa, tentokrát se návštěvníci mohou těšit na hudebníky ze Španělska, Argentiny či Spojených států. Zazní jak díla slavných skladatelů religiózní hudby, tak také starodávné a orchestrální skladby. Festival je součástí národního kulturního bohatství. Některé koncerty jsou zdarma, na jiné je potřeba si zakoupit vstupenky.

Dalším místem, kam se během Svatého týdne sjíždí domácí i zahraniční turisté je městečko Mompox, které ostatně stojí za návštěvu samo o sobě zejména díky své koloniální architektuře a krásné poloze mezi rameny řeky Magdalény (více informací o Mompoxu naleznete zde). Ve velikonočním čase zde místní oprašují své šperky a zdobí jimi figury svatých, se kterými procházejí ulicemi v rámci dlouhých procesí. Ty jsou navíc typické tím, že účastníci dělají vždy dva kroky vpřed a jeden vzad, takže se celý průvod hezky rytmicky pohupuje.

Náboženské oslavy v Mompoxu odráží doby, kdy bohatí lidé darovali šperky a jiné cennosti, aby se tak vykoupili ze svých hříchů a zajistili si spásu. Kromě mší a náboženských průvodů se konají také koncerty, nebo třeba festival gastronomie.

Vážná, symfonická i sakrální hudba zazní i jinde, například ve městech kraje Boyacá, konkrétně v městečku Tunja a Villa de Leyva. Právě v posledním uvedeném se pravidelně pořádá Setkání starověké hudby. Mezi letošní hlavní hosty patří trio historických hudebních nástrojů z Kolumbie, Rakouska a Německa, nebo kvarteto a hudební ansámbl ze Švýcarska, které je letošním čestným hostem.

Zdroje: SemanaSantaPopayan.com, Fespo.co, ElTiempo.comCalendarioDeColombia.com, MompoxColombia.blogspot.com.co, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Nejstarší podnik v Kolumbii funguje již dvě století

Nachází se pouze pár kroků od bogotského Bolívarova náměstí, tedy v samém centru kolumbijského hlavního města, a je téměř povinnou zastávkou nejen pro řadu místních, ale také pro zahraniční turisty. Podnik známý jako La Puerta Falsa (tedy Falešné dveře) letos oslaví své dvousté narozeniny a je tak vůbec nejstarší restaurací celé země. Samotná budova existuje již od roku 1600 a od té doby, co se místo stalo malou, ale útulnou restaurací, proběhla pouze jedna jediná přestavba. Během ní bylo postaveno dřevěné mezipatro.

Povídá se, že podnik vznikl z hádky mezi jednou ženou a farářem katedrály, která vévodí hlavnímu náměstí Bogoty. Ve dnech příprav oslavy náboženského svátku Panenky Carmen v červenci roku 1816 církev jako obvykle svolala občany, aby pomohli s výzdobou, výrobou svící i oděvů. Nicméně ona žena dostala jen nějaký podřadný úkol, který se již v pamětech nedochoval, a tak se rozhodla, že aspoň pohostí některé ze spoluobčanů. Kněze to však pobouřilo nejen proto, že mu o poskytování občerstvení nikdo neřekl, ale také proto, že občerstvení nebylo k dispozici pro všechny pomocníky.

Ženu stížnosti faráře urazily a tak přesvědčila svého manžela, aby si u katedrály otevřeli svůj vlastní podnik, který skutečně zahájil provoz dne 16. července, tedy v den oslav Panenky Carmen. A to nejen jako znak rebélie, ale také z praktických důvodů, aby nakrmili hladové věřící vycházející ze mše.

Náměstí totiž sloužilo především pro pořádání trhů a v jeho okolí se prodával tak akorát fermentovaný kukuřičný nápoj zvaný chicha. Nový podnik se na počátku proslavil tím, že přilákal děti nabídkou sladkostí. Pro dospělé se pak připravovala především tzv. aguapanela, tedy horký nápoj z hnědého cukru rozpuštěného ve vodě. Kolem roku 1870 restaurace začala podávat také další nedílnou součást menu – horkou čokoládu, kolem roku 1900 přibyla i jedna z hlavních současných specialit restaurace – tamales. Původně se podávaly ty pravé bogotské tedy připravené ze směsi kukuřice s klobásou, kuřecím, hovězím i vepřovým masem a špekem, zabalené v listech místních rostlin (chisgua, alpayaca, apod).

Později však tyto rostliny začaly být chráněny a pro tamales se začaly používat listy banánovníku. Tehdejší majitelka se proto rozhodla, že když se mění obal, změní i samotný obsah a tak smíchala kukuřici s rýží, přidala sušený hrách, mrkev, špek a kuřecí maso a pojmenovala nový recept jako tamal z Puerta Falsa.

Jméno podniku dali věřící, kteří se po mši přicházeli občerstvit. Začali se totiž o bezejmenné restauraci zmiňovat jako o místu, které stojí naproti bočnímu přístupu do katedrály a tomu se v círekvní architektuře říká „falešné dveře“. A ačkoli jsou teď tyto dveře zazděné, tak se označení pro podnik vžilo natolik, že se zachovalo dodnes.

V současné době podnik řídí už sedmá generace jedné rodiny, která po pokoleních uchovává recepty na typické místní delikatesy. K nim tedy patří zmíněné tamales, kterých se prodá denně i více než 400, aguapanela a horká čokoláda, která je podávána s trojúhelníkem sýra, pečivem a pečivem ze sýrového těsta zvaným almojábana. Bogotským zvykem, nad kterým řada turistů nevěřícně kroutí hlavou, je si sýr do horké čokolády nalámat a následně ho jíst lžičkou. Již při vstupu všechny kolemjdoucí láká vitrína plná typických sladkých pokušení jako jsou kokosové placičky zvané cocadas nebo třeba fíky s karamelovou hmotou arequipe. Téměř vše, co je v podniku k dostání, pochází z domácí výroby.

Samotný prostor je maličký, ale i přesto má kapacitu až 47 lidí. Ve spodní části je zeď opatřená velkým zrcadlem, aby se hosté necítili příliš stísněně. V restauraci nehraje žádná hudba a tak jsou slyšet zejména objednávky zákazníků.

Každopádně starat se o takovou restauraci nebylo vždy snadné. Například současný majitel se se svými sourozenci po smrti matky museli vypořádat s tím, že řada zaměstnanců podala výpověď a ti noví neuměli jídla připravit dle původních receptur, museli tak některá z nich z nabídky vyřadit. Vzhledem ke své poloze kousek od hlavního náměstí se restaurace stala svědkem válek, protestů i tragédií včetně té z roku 1985, kdy byl násilně obsazen nedaleký Justiční palác. Řadu dobových fotografií i spisů o historii místa pohltil v roce 2002 požár. Nicméně i přesto zůstává La Puerta Falsa jedinečným a autentickým místem, které zpříjemní návštěvu centra Bogoty.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Jedinečná svatyně de las Lajas na jihu Kolumbie

Architektonický a náboženský skvost známý jako Santuario de las Lajas je nejen významným poutním místem, ale také nejdůležitější turistickou atrakcí kraje Nariño na jihozápadě Kolumbie, jen kousek od hranice s Ekvádorem. Svatyně Panny Marie z Los Lajas totiž působí impozantním dojmem zejména díky své jedinečné poloze – tyčí se do výšky 100 metrů nad kaňonem řeky Guáitara. Proto ji někteří nazývají Božím zázrakem nad propastí.

Není proto divu, že se této sakrální stavbě dostalo v říjnu roku 2015 uznání i od britského deníku The Telegraph, který ji zařadil mezi 23 nejkrásnějších a nejzajímavějších kostelů na světě. Dokonce seznamu, na kterém figurují hlavně evropské chrámy, vévodí a je zároveň jediným zástupcem Latinské Ameriky.

Svatyně byla postavena na počest zázraku, který se v těchto místech odehrál v roce 1754. Místní indiánka Maria Mueces tudy putovala domů se svou hluchoněmou dcerou Rosou, když je zastihla bouře. Musely tak cestu přerušit a začaly hledat útočiště před rychle stoupající hladinou bystřiny. Hluchoněmá Rosa však najednou matku překvapila, když vykřikla a ukázala prstem na ozářenou siluetu Panny Marie na skále.

Pravdivost tohoto zjevení a zázraku, díky němuž malá Rosa promluvila, místní obyvatelé o několik dní později potvrdili. Na místo tak začali směřovat poutníci zblízka i zdaleka, protože doufali, že i oni budou uzdraveni.

V polovině 18. století zde nejdříve vznikla jen malá dřevené stavba, která byla v roce 1802 nahrazena novou cihlovou kaplí zakončenou kopulí. Postupně byla kaple rozšířena a vybudováno bylo také malé náměstí a most se dvěma oblouky. Současná bazilika v novogotickém slohu začala vznikat díky darům místních věřících i návštěvníků počátkem ledna 1916. Dokončena pak byla v roce 1949 a o dva roky později zasvěcena Panně Marii římskokatolickou církví.

Trojlodní chrám je po celém svém povrchu pokrytý šedými a bílými kameny. Od svých základů až po špičku věže je vysoký 100 metrů a s protější stranou kaňonu ho spojuje 50 metrů vysoký, 20 metrů dlouhý a 17 metrů široký most, který je držen oblouky románského stylu. Stavbu zdobí vitrály a rozetová okna, mozaiky a dřevořezba na dveřích. Vzadu ve svatyni se ve skále, která tvoří součást kaňonu, nachází tzv. jeskyně zázraků. V ní vyniká obraz Panenky Marie z Las Lajas s Ježíškem v levé paži a růžencem v pravé ruce, která je zobrazena společně se svými patrony Františkem z Asisi a Domingem de Guzmánem. Jakoby se poutníků svýma velkýma černýma očima ptala na jejich trápení a přání.

Lidé zanechávají svá poděkování Panence Marii za obdržené zázraky na destičkách na skalnaté zdi vedle chrámu. Celý komplex je možné obdivovat z různých míst a tedy různých úhlů, třeba i ze samotného dna kaňonu.

Navštívit toto kouzelné místo přitom není vůbec složité. Z města Pasto (hlavní město regionu Nariño), kam se lze dopravit z Bogoty letecky, je potřeba překonat dalších přibližně 80 km po panamerické dálnici do městečka Ipiales. Následně je to už jen přibližně 15 minut kolektivním taxíkem po cca 7 km dlouhé asfaltované cestě. K chrámu se schází po 262 schodech. Kolem svatyně vyrostla malá osada, nechybí ani obchůdky s celou řadou uměleckých suvenýrů, zejména náboženského charakteru.

Od konce roku 2015 se navíc turistům i poutníkům otevřela nová přístupová alternativa a atrakce zároveň. Byla totiž spuštěna kabinová lanovka, která umožňuje vychutnat si krásu nejen katedrály jako takové, ale i celého prostředí a přírody, která ji obklopuje. Konečná stanice nechá návštěvníky pouhých 100 metrů od svatyně.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 3.

Karnevalové veselí ve městě Barranquilla

Nejen obyvatelé města Barranquilla, ležícího na pobřeží Karibského moře, ale i další Kolumbijci a zahraniční turisté opět po roce zažijí jedinečné dny plné zábavy, folklóru a tradic. Dne 4. února totiž začíná nejvýznamnější kolumbijský karneval, který je zároveň druhým největším na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro. Obrovské průvody procházející ulicemi města, typické kostýmy plné barev i různá taneční vystoupení potrvají do 9. února.

Jedinečnou atmosféru těchto slavností umocňuje i vřelost, milost a srdečnost místních. Město se na pár dní mění na zcela jiný svět, svět radosti, emocí i harmonie, ve kterém neexistují sociální či jiné rozdíly, lidé v maskách oslavují život a naplno se baví. Přímo či nepřímo se akce účastní více než jeden a půl miliónu osob, které se nechávají unést karibskými rytmy a vášní s nimi spojenou. Právě tanec tvoří neodmyslitelnou součást celého karnevalu s typickými zástupci jako je cumbia, mapalé, garabato nebo son del negro. Tisíce účastníků dnem i nocí trénují choreografie bez ohledu na únavu či vedro, které na pobřeží panuje, aby divákům přinesli tu nejlepší podívanou.

Ačkoli samotný karneval zahrnuje v podstatě čtyři dny, doprovodné akce spojené s tímto výjimečným svátkem probíhají v rámci tzv. předkarnevalu již od poloviny ledna. Jejich součástí každoročně bývá například guacherna, tedy noční karnevalový průvod se zapálenými lucernami a jeden velký večírek, kdy místní tančí na ulici až do ranních hodin. Prostor bývá vyhrazen také dětem a jejich průvodům včetně korunovace krále dětského karnevalu.

V první den oficiálního programu, tedy 4.2., bude ve večerních hodinách korunována královna karnevalu. Zábava pak pokračuje v sobotu 6.2. jednou z nejočekávanějších a nejcharakterističtějších akcí celého karnevalu, kterou je Bitva květin. Ulice se zaplní nejen krásnými maskami a tanečníky organizovanými do pěti tématických bloků, ale projíždět zde bude také 20 obrovských alegorických vozů. V čele celého průvodu jede královna karnevalu se svými princi a princeznami a rozhazuje kolem květiny. Celou událost doprovází hudební a folklórní skupiny města.

Řada masek vzniká z kreativity a nápadů jednotlivých účastníků, nechybí však ani typičtí představitelé bájných legend jako je Marimonda (míšenec primáta a slona) nebo král Momo. Tento Bůh žertu, milovník satiry, krutého sarkasmu i nemilosrdné ironie se stal ochráncem všech těch, kteří se oddávají večírkům či neřestem.

I v následujících dnech probíhají nejen průvody masek, ale návštěvníci se mohou seznámit také s místními tradicemi, včetně tanců. Hned v neděli 7.2. bude v úvodu průvodu vzdána pocta řece Magdaléně (v současné době silně ovlivněné dlouho trvajícím suchem), její fauně a flóře, ale také významu pro sociální, kulturní a ekonomický rozvoj regionu. O den později pak kromě průvodů proběhne i oblíbený Festival orchestrů s kolumbijskými, ale i zahraničními latinskoamerickými hosty. Během několikahodinového hudebního maratónu budou hudební skupiny soutěžit o cenu Zlaté kongo v různých kategoriích.

Závěr festivalu je tradičně spjatý s jednou z nejreprezentativnějších postav karnevalové zábavy, s Joselitem Karnavalem, charismatickým a veselým mužem, který se rád baví a slaví. Nicméně právě v úterý po čtyřech dnech oslav umírá a v rámci pohřebního ne však smutečního průvodu je oplakáván veselými vdovami.

Festival končí v úterý před Popeleční středou, pohřeb Joselita tak zároveň znamená symbolickou rozlučku s konzumací masa a zahajuje období katolického půstu před Svatým týdnem (Semana Santa), tedy Velikonocemi.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé. První karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety, když zde byla ještě malá osada a ne současné ekonomické centrum Karibiku. Původně měly tyto oslavy náboženský charakter, ale smísily se s místními zvyky, a tak dnešní podoba karnevalu spojuje vliv španělských křesťanských svátků s indiánskými legendami i hudbou černošských otroků. Jedná se tedy o úchvatnou kulturní a lidovou slavnost.

Karneval města Barranquilla byl v roce 2001 prohlášen národním kulturním bohatstvím a v roce 2003 byl organizací Unesco zařazen na seznam světového ústního a nehmotného dědictví.

Kompletní program a další informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: Publimetro.co, Colombia.com, Viajala.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbie turistickou destinací roku 2016

Známé vydavateství turistických průvodců Rough Guides přivítalo nový rok seznamem deseti zemí, deseti měst a deseti oblastí, které doporučuje jako cestovatelské cíle pro rok 2016. A právě Kolumbie, země magického realismu, figuruje na seznamu zemí jako jediný zástupce Jižní Ameriky. Přitom se umístila hned jako druhá nejvhodnější destinace pro dobrodružné cesty tohoto roku.

Autoři, mimo jiné, čtenáře ujišťují, že Kolumbie ani zdaleka není tak nebezpečná, jak si ještě před několika lety cestovatelé mysleli a jak si mnozí cizinci představují dodnes. Rough Guides naopak zve všechny turisty, aby si tento mylný koncept napravili a prozkoumali nádherné regiony jako je kávová oblast, pozůstatky „ztraceného města“ v pohoří Sierra Nevada, vykoupali se v Karibiku, prošli se ulicemi Bogoty, poznali podzemní hroby v Tierradentro a nechali se zlákat na extrémní sporty u městečka San Gill. K ukázce nezapomenutelných míst Kolumbie pak bezpochyby patří také inovativní a pulzující Medellín nebo okouzlující Kartagena.

V posledních letech se jak Ministerstvo cestovního ruchu tak v daném odvětví operující instituce zaměřili na zlepšení mínění o Kolumbii v zahraničí. A svými propagačními kampaněmi „Kolumbie je vášeň“, „Jediným rizikem je, že budeš chtít zůstat“, „Kolumbie jako země magického realismu“ toho postupně dosahují. O tom svědčí i narůstající počet zahraničních turistů, zrušení víz pro Kolumbijce do evropského schengenského prostoru nebo i fakt, že původní varování ambasád před cestami do země postupně mizí. Navíc pohostinnost místních lidí zaručuje, že se výlet do Kolumbie stane jedním nádherným a komplexním zážitkem.

První místo top turistických destinací 2016 obsadil asijský Nepál. Hned po Kolumbii by si milovníci cestování neměli nechat ujít cestu na Kubu, která v minulém roce napravila vztahy se Spojenými státy. Nové investice a možnosti sice začínají proměňovat hlavní město La Habana, nicméně venkovské oblasti stále zůstávají nedotknuté a potěší tak každého dobrodruha. V první desítce zemí se dále nachází Jordánsko, Albánie, Rumunsko, středoamerický El Salvador, Wales ve Spojeném království, africká Keňa a asijský ostrovní stát Srí Lanka.

Každá doporučená destinace je na stránce krátce popsána, naleznete zde také odkaz ke koupi turistického průvodce země a video, které ukazuje geografické i etnografické krásy daných míst.

Kvalitní turistické průvodce od londýnského vydavatelství Rough Guides, které spadá pod společnost Penguin Random House, popisují více než 200 destinací po celém světě. Jejich tradice sahá až do roku 1981.

Zdroj: Roughguides.com, ElTiempo.com.

Začátek roku ve městě Cartagena s vážnou hudbou a nejen s ní

Oblíbená turistická destinace nabízí nejen krásnou architekturu a pláže u Karibského moře, ale také mnoho kulturních a společenských akcí. A právě v prvních dnech nového roku se návštěvníci mohou každoročně těšit na řadu zajímavých koncertů, festivalů i veletrhů.

Hned od 2. do 4. ledna proběhl známý festival elektronické hudby, který nahradil původní Summerland a pořádal se letos poprvé pod novým jménem Storyland. Na dvou pódiích pod širým nebem vystoupila řada umělců tohoto hudebního žánru, napříkald Hardwell či Oliver Heldens.

Nicméně hlavní akcí kulturního kalendáře města v první polovině ledna je Hudební festival Cartageny, který se od počátku své existence prezentuje jako most mezi hudbou Starého a Nového kontinentu. Od 8. do 16. ledna tak slaví své desáté výročí v duchu motta K pevnině, tedy hudební cestou, která začíná ve Španělsku na konci 15. století a která pokračuje stejně jako Kryštof Kolumbus až na americký kontinent. Nabitý devítidenní program tedy odráží míšení a vzájemné vlivy mezi evropskou hudbou a rytmy nového světa.

K podniknutí této jedinečné cesty organizátoři festivalu pozvali ty nejreprezentativnější umělce předešlých ročníků. Mezi nimi vyniká například cenou Grammy se pyšnící Orpheus Chamber Orchestra, americká houslistka Anne Akiko Meyers nebo Cuarteto Alexise Cárdenase z Venezuely. Letošním festivalovým nováčkem a pro milovníky vážné hudby velkým lákadlem je Jordi Savall, výjimečný španělský umělec, dirigent a specialista na starou hudbu, tedy evropské hudební styly od středověké přes renesanční po barokní hudbu. Právě pod jeho vedením proběhl i jedinečný koncert nazvaný Cesty otroků, ve kterém se spojily tradiční rytmy Mali, Madagaskaru, Brazílie, Mexika, Španělska a dalších kultur.

Koncerty těchto hudebnch velikánů z různých koutů světa probíhají na několika scénách po celém městě, zejména v historickém centru. Některá představení, odehrávající se na náměstí San Pedro a v hotelu Santa Clara, jsou přístupné široké veřejnosti zdarma.

Kromě velkých světových hvězd vážné hudby dostávají prostor i mladé kolumbijské talenty. Doprovodný kulturní a vzdělávací program pak nabízí odborné diskuse, výstavy, ale také výukové hodiny s hudebními mistry nebo workshopy umělecké výroby hudebních nástrojů. Celá magická atmosféra města pak festivalu dodává jedinečný a nezapomenutelný ráz.

První lednové dny patřily také ruční umělecké výrobě. Ve dnech 3. až 11. ledna proběhl veletrh uměleckých exportních výrobků, známý jako FAREX. Již po šestnácté měli návštěvníci možnost prohlédnout si kvalitní a unikátní ruční práce přibližně 170 vystavovatelů, národních i mezinárodních, například z Pákistánu, Turecka, Thajska či Polska, a osobně se s těmito umělci i setkat. Jednotlivé předměty byly předvedeny i v rámci průvodu (Pasarela), aby bylo názorně ukázáno jejich praktické využití jako módních doplňků. Některé z letošních finalistek soutěže o královnu krásy pak představily v rámci módní přehlídky umělecké oděvy a byly uděleny i dvě umělecké ceny, pro nejlepšího národního a karibského umělce.

Zdroje: Web.cartagenaMusicFestival.com, Caracol.com.co, ElHeraldo.co, Cromos.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Slavnosti města Manizales slaví 60. výročí

Příjemné městečko Manizales, které se nachází asi 450 km západně od Bogoty a 100 km jižně od Medellínu, je známé zejména díky své poloze v podhůří aktivní sopky Nevado del Ruiz. Každoročně navíc vítá nový rok ve velkém stylu a to jedinečnými slavnostmi, které od roku 2006 figurují na seznamu národního kulturního bohatství.

Od 2. do 10. ledna 2016 si tak návštěvníci mohou naplno užít pohodovou atmosféru, zábavu i spoustu různých akcí a to už po šedesáté.

Slavnosti se inspirovaly ve Španělsku, konkrétně ve městě Sevilla, i když byly následně ovlivněny místními zvyklostmi, zejména kulturou andského regionu. Jedním z hlavních bodů programu nadále zůstávají mnohými tolik kritizované býčí zápasy, ke kterým se v průběhu času postupně přidávaly další festivaly, veletrhy, vystoupení a průvody.

Takže i ti, kteří netouží vidět jedny z nejlepších toreadorů Kolumbie, Latinské Ameriky i Pyrenejského poloostrova mají spoustu jiných alternativ, často navíc přístupných zcela zdarma. K nim patří například typické průvody koní, kočárů a nazdobených vozů, taneční i folklórní vystoupení, pouličiní představení, Festival orchestrů, ohňostroje či veletrhy uměleckých výrobků. Mezkaři pak turistům přiblíží, jaké to bylo v oblastech kávy v dobách, kdy se mezi jednotlivými kraji ještě cestovalo přes hory s mulami.

Milovníky latinskoamerických rytmů čekají koncerty různých hudebních žánrů, ale také salsa, vallenato, tango, reguetton či národní festival poetických skladeb zvaných trova. Velkým koncertem, jehož hlavní hvězdou je letos Marc Anthony, vrcholí slavnosti 9. ledna.

I v rámci tohoto jubilejního 60. ročníku se volí Mezinárodní královna kávy, tedy plodiny typické pro tuto oblast. Soutěže se účastní celkem 25 dívek, které se v průběhu několika dní zapojí do různých kulturních, společenských i dobročinných akcí. Předposlední den slavností pak bude ve velkém finále zvolena vítězka.

Nechybí ani sportovní aktivity jako mezinárodní turnaj v biliáru, šampionát ve futsalu nebo setkání profesionálních tanečníků streetdance. K novinkám patří například ukázka akrobacie na motorkách a akvapark s obrovskými tobogány Splashway. V hospůdkách si můžete vychutnat jak teplou kávu, tak i typický místní alkohol: rum Ron Viejo de Caldas a aguardiente Cristal. V nabídce jsou i místní a národní gastronomické speciality. A prostor mají vyhrazený i děti, pro které jsou mimo jiné přichystány představení fantazie.

Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce festivalu: www.feriademanizales.gov.co.

Další zdroje: ElMundo.com, VariedadesDeColombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Poslední dny roku s festivalem města Cali

Už po 58. město Cali, hlavní město kraje Valle, stráví poslední dny roku ve víru hudebně lazeného festivalu známého jako Feria de Cali. Jedná se o největší místní slavnosti, které každoročně probíhají od 25. do 30. prosince.

I letos hlavní organizátor Corfecali připravil bohatý program, který potěší milovníky hudby, tance, zábavy, ale například také automobilů. Však se také nese v duchu motta Veselí a radost města Cali pro celý svět. Navíc je na řadu akcí vstup zcela zdarma. Není proto divu, že se na konci roku do Cali sjíždí nejen kolumbijští, ale také zahraniční turisté.

Zahájení celého festivalu patří 25. 12. Salsodromu, největší přehlídce salsy na světě a zároveň velké karnevalové show. Za hudebního doprovodu se ulicemi protančí na 1500 porotou pečlivě vybraných tanečníků z 50 škol tohoto oblíbeného tance a dalších téměř 90 neprofesionálních tanečních párů. Jednotlivé choreografie ukazují latinskoamerický talent a tentokrát přibližují hudební vývoj města od 50. let až do současnosti.

Salsodrom opět proběhne ve večerních hodinách i kvůli horkému počasí přes den, které tanečníky fyzicky vyčerpávalo. Nicméně k novinkám letošního ročníku patří i fakt, že celý jeden a půl kilometru dlouhý úsek bude kompletně osvětlen. Celou ceremonii zahájí známý tanečník salsy Camilo Zamora a to ve speciálním barevném a svítícím oděvu vyrobeném mimo jiné z tisíce umělých pštrosích per.

Jednou z nejnavštěvovanějších akcí festivalu je Superkoncert, který 26. 12. od sedmi hodin od večera do tří hodin do rána rozezní místní stadion v rytmech oblíbených hudebních žánrů, zejména salsy, vallenata a reggaetonu. Hlavní hvězdou večera bude Romeo Santos, uznávaný král bachaty. Dále vystoupí zástupci salsy, například Grupo Niche, Willie Colón a Óscar de León. Představí se také Chocquibtown, skupina oceněná dvěma cenami Grammy Latino.

Ve stejný den pak začíná i tradiční setkání milovníků a sběratelů hudby, kde si až do 30. 12. mohou zájemci pořídit různá CD, hudební nástroje, trička či jiné suvenýry. Představí se zde řada národních, ale i zahraničních umělců a DJů, a zavzpomíná se na známou kubánskou zpěvačku Celii Cruz, její typickou paruku i oděvy, které budou na akci k shlédnutí. Nebude chybět ani tradiční oslava Dne Pacifiku, vzdávající čest kolumbijské tichomořské kultuře. Hudbu i tance jako cumbia, mapalé či currulao doplní ukázka gastronomie, literatury, umění, ale také afro účesů.

O den později (27. 12.) se pak po místní silnici projedou modely veteránů a hrát jim k tomu bude místní orchestr. Maškarní historický průvod, Karneval staré Cali (28.12.), připomene dřívější atmosféru města, povypráví jeho legendy, ale masky poukáží i na aktuální obraz města a život v něm.

Ve dvou posledních dnech festivalu pak ulice opět ovládne hudba s pěti žánrově zaměřenými pódii. Vystoupí například představitelé salsy, tichomořské hudby, crossoveru či hudby 60. let. I jednotlivé čtvrtě města a okolní vesnice se můžou těšit na zajímavou sportovní, rekreační a hudební nabídku včetně koncertů.

Kromě hlavního programu je připravena řada doprovodných akcí jako je veletrh uměleckých výrobků, výstavy, divadelní vystoupení nebo speciální program pro děti. Vyhlášen bude také vítěz tradiční soutěže o nejlepší píseň města a festivalu jako takového.

Zároveň je dobré využít návštěvu města a prohlédnout si letošní vánoční výzdobu a osvětlení odrážející rozmanitost ptactva regionu. Vánoční atmosféru druhý rok po sobě umocňují vánoční trhy s typickými a uměleckými výrobky a gastronomickými specialitami.

Oficiální stránka festivalu: www.feriadecali.com.

Další zdroje: ElPais.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijské Vánoce plné barev a zábavy

Vánoční čas v Kolumbii začíná naplno 7. prosince oslavou takzvané Noci svíček (Noche de las Velitas), kterou si místní připomínají neposkvrněné početí Panenky Marie. Tento katolický svátek, připadající na 8. prosince, však kolumbijské rodiny využívají zejména k přivítání Vánoc a příjemnému rodinnému posezení.

Ve velkém se pak tato tradice slaví v bogotském centrálním parku Simona Bolívara, kde akci doprovází sborový zpěv vánočních koled. S ohňostrojem a za hudebního doprovodu proběhl letos večer i u bogotského mrakodrapu Colpatria, kde byla zapálena vůbec největší svíce v Kolumbii.

V ulicích měst a vesniček se pak nejpozději právě 7. prosince rozsvěcují vánoční stromečky a další výzdoba. A právě vánoční osvětlení patří k hlavním lákadlům kolumbijského adventu. Letos však jednotlivá města s ohledem na energetickou náročnost osvětlení přistoupila k různým úsporným opatřením. Na řadě míst tak naleznete výhradně žárovky LED a výzdoba často svítí kratší dobu. Nicméně ani tak kreativní, působivé a barevné světelné dekorace neztrácí nic na svém kouzlu a dodávají adventu specifickou atmosféru.

Turisté z různých části země, ale i ze zahraničí často míří zejména do Medellínu, hlavního města kraje Antioquia, vyhlášeného svou vánoční výzdobou. Ačkoli město letos nenazdobilo tradiční dvoukilometrový úsek řeky a přilehlou promenádu, výzdoba ve festivalovém duchu s velkými figurami, betlémem či barevným cirkusovým stanem návštěvníky určitě nezklame.

Milovníci vánočníci výzdoby by si neměli nechat ujít ani návštěvu kraje Boyacá na sever od Bogoty. Titulem nejlépe osvíceného a vyzdobeného místa kraje se pyšní vesnička Corrales, která připomíná jeden velký betlém. Krásné betlémy jsou k vidění i v nedalekém městečku Nobsa. Osvětlení města Cali je pak inspirováno rozmanitostí místního ptactva. Přímořské město Barranquilla, známé především svým únorovým festivalem, je vyzdobené svítícími divokými zvířaty a stromy o výšce až 14 metrů. V Arménii, jednom z měst kolumbijského trojuhelníku kávy, pak prožívají „sladký vánoční sen“, kdy se různá místa ve městě proměnila například v les sladkostí, městečko Santa Clause či obrovský betlém.

Samozřejmě i náměstí, ulice, parky, fasády veřejných budov a soukromých domů hlavního města jsou náležitě vyzdobeny. Až do 17. ledna se vždy od půl sedmé do půl jedenácté večer rozzáří 35 míst po celé Bogotě, včetně více než 50 metrů vysokého vánočního stromu na centrálním náměstí nebo velmi moderního stromu v centrálním parku.

Tradiční podívanou v rámci vánoční stezky Bogotou si můžete vychutnat na organizovaném výletě, soukromě automobilem, pěšky nebo na kole. Dne 10. prosince proběhla každoroční noční cyklostezka, kdy se na několik hodin zastavila doprava na 85 km bogotských cest.

Nechybí ani bohatý doprovodný program, který letos nabízí více než 140 uměleckých a kulturních aktivit a na 12 hudebních vystoupení, mimo jiné v podání místního orchestru. Od 16. do 23. prosince probíhá na hlavním náměstí Simona Bolívara velká show nazvaná Čínské sny pod taktovkou mezinárodní společnosti Shanghai Jiangzhou Drum.

Bogotské divadlo Colsubsidio přináší ve vánočním čase speciální muzikál Dopisy Santa Clausovi (Cartas a Papá Noel). Příběh se odehrává na pozadí historického centra Bogoty, známého jako La Candelaria, kde žijí tři děti, které píší dopis Santa Clausovi. Dopisy těchto tří hlavních hrdinů se však ztratí a tak se sám Santa Claus vydává do bogotského centra, aby ve spolupráci s dětmi zjistil, kam se dopisy poděly. Na scéně účinkuje přibližně 70 umělců, zpěváků a tanečníků, kteří v doprovodu s živým orchestrem předvádí opravdovou dvouhodinovou show.

Kromě Noci svíček se pak od devátého dne před samotným Štědrým dnem každý večer scházejí kolumbijské rodiny k pravidelným modlitbám, tzv. novenas. Večery obvykle doprovází vánoční koledy i typické jídlo, zejména vánoční pudink zvaný natilla se smaženými kuličkami z mouky a sýru buňuelos, tamales (tj. hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu), ale také horká čokoláda.

Štědrý den je pak v Kolumbii dnem pracovním a typická společná večeře probíhá až po půlnoci. V různých oblastech a krajích se servírují různá jídla, typický je ale plněný krocan, vepřová kýta či již zmíněný tamal.

Pro nás nezvykle 28. prosince se v Kolumbii slaví „apríl“, tedy den neviňátek, kdy se od známých, ale třeba i od médií dají očekávat různé typy žertíků a vtípků.

Zdroje: Publimetro.co, ElTiempo.com-1,  ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.