Konec ledna v Kolumbii pravidelně patří velké kulturní události nazvané Hay Festival. Tento svátek myšlení, litertury a kultury patří k nejdůležitějším literárním událostem hispánského světa vůbec. Původně se festival zaměřoval hlavně na literaturu a odehrával se jen v koloniální perle kolubmijského Karibiku, městečku Cartagena de Indias. Postupem času se proměnil v platformu k diskuzím o významných tématech světového dění a díky pozitivnímu ohlasu se postupně rozšířil také do kraje Antioquia, konkrétně do města Medellín a nedalekého městečka Jericó.
Šestnáctý ročník této výjimečné události se však odehraje tentokrát netypicky v hybridní formě. Kromě omezených presenčních akcí budou debaty, workshopy, projekce a koncerty probíhat digitálně a s přístupem zcela zdarma. Ostatně, organizátoři festivalu od jeho vzniku v roce 2006 zdůrazňují, že se nejedá o žádnou elitní akci, že je festival přístupný pro všechny. Zájemci se musí zaregistrovat na stránkách každého festivalu dle místa konání: Jericó ve dnech 22. až 24. ledna (www.hayfestival.org/jerico), Medellín ve dnech 25. až 28. ledna (www.hayfestival.org/medellin) a Cartagena ve dnech 28. až 31. ledna (www.hayfestival.org/cartagena).
Celkem je připraveno více než 130 debat a rozhovorů, do kterých se zapojí na 160 pozvaných hostů, včetně hudebníků, myslitelů, ekonomů či světových spisovatelů. Na své si navíc přijdou všechny věkové skupiny. Vzhledem k současné situaci nepřekvapí, že část programu je věnována diskusím o pandemii a jejich důsledcích. Jak připomíná španělská spisovatelka Rosa Montero, právě kultura je v těžkých dobách velkým pomocníkem a spirituální vakcínou proti nemoci. Současnému světu pomůže porozumět i skupina uznávaných filozofů a myslitelů, jako je například Španěl Fernando Savater.
Na programu figuruje řada zajímavých osobností světa literatury, mimo jiné, i skupina významných kolumbijských spisovatelek jako je Gloria Susana Esquivel, Margarita Posada či Carolina Sanín. Režisér a scénárista Jerónimo Atehortúa pohovoří s básníkem a kinematografem Víctorem Gaviriou. Představí se i spisovatel a politický analytik León Valencia či spisovatelé Juan Gabriel Vásquez a Tomás González. Z mezinárodních hostů se zájemci mohou těšit na povídání s čilskou spisovatelkou Isabel Allende, která přiblíží nejen svou dlouhou literární dráhu, ale také poslední knihu Ženy mojí duše (Mujeres del alma mía). Francouzský spisovatel Emmanuel Carrère představí svůj román Yoga o lidské psychice a vnitřním klidu; francouzská editorka a spisovatelka Vanessa Springora pohovoří o knize Souhlas (El consentimiento), ve které odsuzuje vztah se známým spisovatelem v době, kdy byla ještě teenagerkou. Zapojí se i brazilský autor Tiago Ferro, mexická spisovatelka Guadalupe Nettel, nizozemský literát Marieke Lucas, kubánský spisovatel Leonarda Padura a další.
Režisérka Daniela Abad představí společně s producentem Miguelem Salazarem dokument The Smiling Lombana. Nebudou chybět ani přednášky spojené s vědou a životním prostředím. David Quammen z USA pohovoří o své poslední publikaci Nákaza: vývoj pandemií; Robert Macfarlane z Velké Británie zve na přednášku o své knize (Podzemí) a k znovuobjevení naší denní existence.
Festival vždy doprovází i hudba a ani tento ročník není výjimkou. Do debat se zapojí například Goyo, členka a spoluzakladatelka známé hudební skupiny ChocQuibTown. Zpěvák a hudebník Carlos Vives prozradí detaily o své knize Cumbiana: Příběhy ze ztraceného světa o hudebním žánru cumbia. Domácí hudební scénu bude dále zastupovat skupina Caribefunk z Cartageny, nominovaná na cenu Grammy Latino. Ze zahraničních hostů se představí uruguajský skladatel, písničkář a hudebník Jorge Drexler nebo také Rubén Blades z Panamy, živoucí legenda salsy.
Organizátoři nezapomněli ani na ty nejmenší. Na programu figurují významní vypravěči příběhů pro děti z Kolumbie, Mexika, Španělska či Británie, ale také kurz vaření ukazující to nejlepší z tradiční kolumbijské kuchyně.
Festival tak připomene a oslaví význam a hodnotu kultury a myšlení jako motorů moderních společností. I přes virtuální formát festivalu bude mít publikum možnost k interakci s domácími i mezinárodními hosty a to prostřednictvím chatů u každého vysílání. Některé aktivity se budou přenášet paralelně na sociálních sítích a kanálech spolupracovníků a společníků akce. Pro ty, kteří nebudou moci sledovat živá vysílání, zůstanou nahrané rozhovory přístupné na stránce festivalu až do 14. února.
Podrobné informace o jednotlivých debatách a akcích naleznete na oficiální stránce festivalu: hayfestival.org.
Další zdroje: Infobae.com, ZoomCanal.com.co, VivirEnElPoblado.com. Foto 1, foto 2, foto 3.





Asociace Kolumbijců v České republice, ASOCOL, zve všechny zájemce na online debatu, která se uskuteční v rámci národního dne kolumbijských přistěhovalců a týdne zdraví. Tato akce, která probíhá ve spolupráci s kolumbijským velvyslanectvím a konzulární sekcí ambasády v Rakousku, se koná v sobotu 10. října od 10 hodin dopoledne českého času.
Akce, zorganizovaná ve spolupráci s univerzitou Unimonserrate, se odehrála v úterý 8. září. Tato ukázka z relativně nedávné historie měla mezi účastníky virtuální přednášky velmi pozitivní ohlas. Ti se také shodli na významnosti odkazu těchto obrázků a básní vytvořených dětmi v tak extrémní situaci a také na tom, že mohou sloužit jako důležitý příklad toho, jak zvládnout aktuální náročné situace, které Kolumbie prožívá.
Jan Amos Komenský (Uherský Brod, 1592-Amsterdam, 1670) bezpochyby patří k hlavním osobnostem v oblasti vzdělání. Tento teolog, filozof a pedagog, narozený na území dnešní České republiky, zemřel před 350 lety. Národní pedagogická univerzita v Bogotě si připomíná jeho odkaz po celý tento rok a pořádá při této příležitosti různé akce a semináře. Jedním z nich je i 14. ročník Doktorské výuky v oblasti vzdělání a pedagogiky nazvaný Komenský 350 let poté, kterou zaštiťují profesoři Maximiliano Prada Dussán a David Rubio Gaviria.



Stejně jako v předchozích letech, i pro letošní rok se v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, schváleného na roky 2016 – 2020, nabízí několik forem krajanského vzdělávacího programu, zaměřeného především na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí.
pro dvousemestrální studium v zimním i letním semestru akademického roku 2020/2021 (září 2020 až červen 2021) do 15. března 2020;
Jedná se o čtyřtýdenní letní kurz určený českým krajanům starším 18 let, žijícím v zahraničí, kteří se chtějí naučit jazyk svých předků nebo se v něm zdokonalit. Mají možnost se seznámit s českou kulturou a poznat část České republiky. Výuka probíhá pod vedením zkušených pedagogů ve skupinách podle pokročilosti jazykových znalostí. Pro účastníky kurzu je připraven bohatý mimoškolní program (besedy, exkurze, přednášky, celodenní výlety). Výuka sestává z celkem 120 vyučovacích hodin, na závěr obdrží účastníci osvědčení o absolvování kurzu.
Kurz je určen pro vyučující z řad krajanů. Účastníci jsou rozděleni do dvou skupin: učitele u tradičních krajanských komunit (výuka dospělých) a pedagogové v Českých školách bez hranic a školách podobného typu (výuka dětí).
Nabitý kulturní program počátku roku ve městě Kartagena vyvrcholí na konci měsíce ledna oblíbeným Hay festivalem. Již 15. ročník kolumbijské verze této jedinečné události, považované za nejvýznamnější platformu světového myšlení, se odehraje ve dnech 30. ledna až 2. února.
Věděcký ředitel Alexander Antonelli z Británie se zaměří na problémy současného světa, které mohou být vyřešeny, pokud se podíváme na rostliny a jejich vlastnosti. Milovníci vědy se mohou těšit na přednášku uznávaného vědce Christopha Galfarda o postavě Einsteina a vědeckého propagátora Philipa Balla o tom, Jak pěstovat lidskou bytost, kde přiblíží svou práci, kterou založil na pokusu se svou vlastní kůží. Ve spolupráci s britskou Výzkumnou radou přírodního prostředí představí pořadatelé Hay Festivalu program Trans.MISSION II, iniciativu, která se snaží propojit osobnosti světa kultury a vědy. Místní kolumbijští komunitní lídři pak informují návštěvníky o tom, jak brání a chrání svá území.
Hay festival byl původně zaměřen hlavně na literaturu, ale postupem času se proměnil v platformu k diskuzím o významných tématech hýbajících světem. V dnešním polarizovaném světě, kde narůstají extremismy, falešné zprávy a populismus, si festival klade za cíl chránit a podpořit kulturu, která nás nutí přemýšlet, rozšiřovat si obzory a zpochybňovat svět. Proto se snaží vytvářet prostor pro debaty, výměnu myšlenek, iniciovat kritické myšlení, ale také oslavit to nejlepší z literatury a současných myšlenkových proudů.
Nedávno vydal uznávaný profesor Univerzity Palackého v Olomouci, pan Jiří Černý, obrovský česko-španělský slovník amerikanismů. Jedná se celkem o tři svazky, které mají více než tisíc stran a zabraly autorovi celých dvacet let usilovné a téměř exkluzivní práce. Jak říká sám lingvista Černý, slovník je výsledkem vztahů, které vytvořil s dalšími profesory, kolegy a žáky při různých příležitostech a to v době, kdy trávit čas s lidmi z Latinské Ameriky nebylo vůbec jednoduché.
A následně pak na konci 90. let začal český lingvista připravovat slovník a to ve třech fázích. První byla spíš mechanická, ale zároveň zabrala spoustu času, protože bylo potřeba shromáždit několik slovníků, které by sloužily jako odrazový můstek. Mezi nimi byl například slovník mexických výrazů, kolumbijských výrazů, slovník věnovaný slangu či formám slov typickým pro určité latinskoamerické země. Nakonec se studenty, kteří s ním spolupracovali na tomto projektu, dali dohromady celkem 34 různých slovníků. V druhé fázi tým přiřadil každému slovu český ekvivalent. Třetí fáze pak byla vůbec nejobtížnější, protože bylo potřeba porovnat celý materiál a vysvětlit různé významy stejného slova dle jednotlivých zemí. To byl případ třeba slova chiva, které v Argentině může znamenat vousy, na Kubě bicykl a v Kolumbii specifický typ autobusu.
Co se týká vztahu profesora Černého k Latinské Americe, vyzdvihuje především zajímavou historii regionu, její přírodní krásy a specifickou a přátelskou atmosféru, díky níž se Češi, kteří do regionu cestují či tam žijí, mohou cítit jako doma. Černý pak považuje za amerikanismy nejen výrazy a fráze, které nejsou známy ve Španělsku, ale také všechny výrazy a fráze, které vznikly přímo na americkém kontinentu. I přesto, že španělština není nejrozšířenějším či nejoblíbenějším zahraničním jazykem v České republice (momentáně je to angličtina a někteří tvrdí, že by nebylo špatné připravit se ani na čínštinu), zájem Čechů o tento jazyk dlouhodobě roste, narozdíl od jiných jazyků jako je třeba francouzština.