V polovině července se zástupci tří zemí amazónského regionu, tedy Kolumbie, Brazílie a Peru, pravidelně setkávají v Leticii, hlavním městě kolumbijského kraje Amazónie, aby oslavili bratrství svých národů. Od 15. do 20. července se zde totiž již od roku 1987 koná mezinárodní festival, jehož cílem je ukázat, že v oblasti Amazónie neexistují hranice a všechny zdejší národy jsou jednou velkou rodinou.
Během pěti dnů plných zábavy bude k vidění to nejlepší z umění, kultury, tradic i zvyků jednotlivých amazónských národů, ale také ženská krása nebo třeba sport. Jedinečnou podívanou doplní i delikatesy místní kuchyně.
V rámci jednotlivých večerů má postupně každá země prostor představit tisícům diváků svůj folklor, kreativitu i talent a zároveň potvrdit společnou amazónskou identitu. Ze sportovních aktivit se pořádá například mezinárodní soutěž v kanoistice na řece Amazonce, nebo triatlon pralesem, těžká zkouška fyzické zdatnosti vzhledem k náročným místním podmínkám. A nechybí ani fotbal.
Další nedílnou součástí festivalu je průvod mládeže, který prochází ulicemi Leticie v doprovodu hudebních skupin, účastníci tančí a předvádí další kousky. Poslední den festivalu pak patří vojenskému průvodu, ve kterém jsou zastoupeny všechny tři země. Stejně tak každá z nich vysílá jednu kandidátku, která se účastní soutěže o korunku amazónské královny krásy. Už v průběhu národních večerů dívky předvádí nejen svou krásu, ale především umělecké schopnosti vlastní komunitě, kterou reprezentují. V průběhu slavnostního ukončení festivalu je pak zvolena a korunována vítězka.
Akce chce nejen propagovat amazónskou jednotu a solidaridu, ukázat místní přátelství a respekt, ale také posílit vzájemnou spolupráci, chránit zdejší biodiversitu a zachovat odkaz Amazónských národů a celé oblasti, která bezesporu patří k světovému dědictví lidstva. Festival zároveň znamená pro místní, včetně indiánských komunit, důležitou reklamu a ekonomické prostředky.
Město Leticie se nachází asi hodinu a půl letecky od hlavního města Bogota v jedinečném a strategickém místě na hranici Kolumbie, Brazílie a Peru. Zejména díky bezpečnosti a dobré přístupnosti je primární vstupní bránou do oblasti Amazónského deštného pralesa z kolumbijské strany. V městě samotném se mísí různé vlivy a kultury, pyšní se svým přírodním a kulturním bohatstvím, uznávaným i na mezinárodní úrovni, zároveň je ale i důležitým ekonomickým, akademickým a sportovním centrem.
Zdroje: Sinic.gov.co, LeticiaHoy.com, PortalLeticia.com. Foto 1, foto 2-3.
Na mapě země velké jako je Kolumbie byste tuto vesničku hledali jen těžko. Přesto stojí Palenque de San Basilio se svými přibližně 3 500 obyvateli za návštěvu, protože nabízí jedinečnou možnost poznat kulturu a tradice Afrokolumbijců, potomků původních afrických otroků dovezených na kontinent v době španělské nadvlády. Místo se nachází na úpatí pohoří Montes de María v kraji Bolívar, pouhých 55 km jihovýchodním směrem od města Kartagena, které bylo hlavním přístavem pro španělské dobyvatele.
Díky dlouhodobé izolaci Palenque dodnes podává svědectví o africkém kulturním bohatství a tradicích na latinskoamerickém kontinentu. Místy se tak turisté cítí více v Africe než v Kolumbii. Tento jedinečný kulturní prostor figuruje i na seznamu nehmotného dědictví lidstva pod hlavičkou Unesco.
Vůbec nejlepším obdobím k návštěvě tohoto zajímavého místa jsou dny kolem 12. října, kdy se zde pořádá každoroční Festival bubnů a kultury. Pokud byste však neměli dostatek času, se zástupci této komunity se můžete setkat i přímo v městě Kartagena. Ženy oblečené v pestrobarevných šatech prodávající ovoce a sladkosti jsou často právě z Palenque, říká se jim palenqueras a poznáte je i podle nádob s ovocem, které nosí na hlavách. Mezi typické sladkosti pak patří třeba cocadas z kokosu či koule z arašídů. Unikátní jsou také krásné místní panenky.
Po více než roce se pražské náměstí Jiřího z Poděbrad opět promění v jednu velkou ukázku latinskoamerického regionu. Chutě, vůně, umění i kulturu Jižní a Střední Ameriky si návštěvníci budou moci vychutnat 25. června na trzích nazvaných Merkádo – Latinská Amerika na Jiřáku.
Pokrmy budou připravovány podle původních receptur přímo před očima návštěvníků Latinoameričany žijícími v České republice. V rámci workshopu vaření se pak budou dělat typické placky z kukuřičné mouky známé jako arepas. Představí se i vybrané restaurace s ukázkou exotických pokrmů.
A pokud si někdo bude chtít trošku odpočinout, může využít některé z rozvěšených hamac, tedy tradičních ručně tkaných houpacích sítí z Kolumbie, Mexika či Brazílie.
Dne 10. června Evropská komise podepsala definitivní zrušení vízové povinnosti do zemí schengenského prostoru pro kolumbijské občany, kteří budou chtít do této zóny volného pohybu cestovat. Tento významný krok v praxi znamená, že začíná finální etapa procesu, jehož cílem je umožnit Kolumbijcům pobývat na evropském území až po dobu 90 dnů, aniž by potřebovali žádat o jakýkoli typ víz.
To znamená, že na konci roku 2015 už Kolumbijci nebudou pro své cesty do Evropy (zemí Schengenu), které nepřesáhnou 90 dní, potřebovat víza. Pokud však daná osoba stráví v schengenském prostoru 90 dní, bude muset odcestovat zpět do Kolumbie a počkat, než uplyne minimálně 6 měsíců, aby se následně mohla na “Starý kontinent” bez problémů vrátit.
Každý cestovatel bude muset splnit základní požadavky, tj. mít platný pas, prokázat, že se na území Schengenu zdrží jen maximálně 90 dní (například ukáže zpáteční letenku) a že má dostatečné finanční prostředky, aby si svou cestu uhradil (případně se prokáže zvacím dopisem).
Taneční soubory první kategorie z Evropy, Latinské Ameriky i Spojených států budou k vidění na již devátém ročníku Mezinárodního festivalu baletu. Tato významná taneční událost probíhá vždy na začátku června v Cali, tedy městě, které se v průběhu let stalo skutečným centrem tance Latinské Ameriky, a to nejen salsy. Samotný festival se společně s obdobnými festivaly na Kubě (Mezinárodní festival baletu v Havaně) a v Mexiku (Cervantino) řadí mezi nejvýznamnější taneční setkání svého druhu na celém kontinentu.
Slavnostní úvodní představení na jednom z hlavních náměstí města i následné ukončení festivalu v divadle pod širým nebem los Cristales se stávají masovými akcemi s účastí i více než 15 tisíc diváků.
Festival se od svého počátku vždy pyšní účastí důležitých baletních souborů i osobností. Hlavním hostem devátého ročníku je bezesporu kubánská baletka a přední tanečnice Národního baletu Kuby Viengsay Valdés, která je kritikou považována za jednu ze čtyř nejlepších současných tanečnic světa. Vystoupí již na zahajovacím ceremoniálu s ukázkou z klasického díla Carmen. V divadle jí pak diváci uvidí v Labutím jezeru, tedy v jedné z jejich nejskvostnějších interpretací.
Další hosté dorazí z Uruguaye nebo Čile. Prostor samozřejmě dostanou i domácí kolumbijské baletní školy. Zmiňovaný hostitelský soubor Incolballet uvede premiéru svého představení Ritmo Ostinato, inspirovaného hudbou Pacifiku.
Má jen 25 tisíc obyvatel a ani mnozí Kolumbijci o něm neslyšeli, zdejší festival je však nedílnou součástí národního kulturního bohatství. Městečko Ginebra nedaleko města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy, se každoročně na konci května či na počátku června mění v centrum autentických andských melodií, tradic i kultury. Koná se zde totiž soutěžní Festival Mono Núňez, povinná zastávka pro hudebníky, skladatele, autory a všeobecně milovníky andských rytmů.
Původně vznikl festival jako místní hudební soutěž, která však měla takový úspěch i pozitivní ohlas u široké veřejnosti, že se její organizátoři rozhodli v započatém projektu pokračovat s cílem zachovat, podpořit a rozšířit andskou hudbu. Na počátku se soutěže účastnili především amatérští milovníci andských tónů, nicméně dnes jsou to hlavně studenti a absolventi hudebních akademií země, především z kolumbijských krajů pásma And (Antioquia, Boyacá, Caldas, Risaralda, Tolima). Během čtyř dnů se na pódiích interpreti utkávají ve dvou základních kategoriích a to vokální a instrumentální. V obou kategoriích se taky soutěží o nejlepší zcela novou vlastní tvorbu.
Snímek, uvedený v rámci sekce Týden kritiky, vypráví příběh kolumbijského farmáře, který opustil před let svůj domů, ale nyní se vrací do rodného kraje v údolí Cauca, aby strávil poslední dny života se svým umírajícím synem. Stará se tak o něj, zatímco jeho žena a snacha pracují na poli s cukrovou třtinou.
Poté, co Acevedo převzal cenu z rukou amerického herce Johna C. Reillyho, věnoval své ocenění nejen své rodině, ale taky všem kolumbijským vesničanům. Zvláštní poděkování patřilo i jeho pracovnímu týmu a porotě v čele s francouzskou herečkou Sabine Azema.
V průběhu celého května a až do 7. června si obyvatelé i návštěvníci hlavního města Kolumbie mohou vychutnat rozmanitý a nabitý hudební program. Na různých místech v Bogotě totiž probíhá festival festivalů známý pod názvem Bogota Vive la Música. Tento relativně nový hudební prostor rozezní místní divadla i parky rozmanitými tóny, melodiemi i hudebními styly a promění Bogotu v jednu velkou hudební scénu, na které se setká jak tradiční kolumbijská, tak i avantgardní a zahraniční hudba.
Další akcí je Festival Rototom, který svým jménem odkazuje na speciální bicí hudební nástroj. Dne 16. května od 11 hodin dopoledne nepřetržitě po dobu 10 hodin si tak na své přijdou zejména milovníci reggae a ska. Tato iniciativa se vyvíjí společně s obdobnou akcí pořádanou v Evropě, původně v Itálii, nyní ve Španělsku, tj. s festivalem Rototom Sunsplash. Hlavním lákadlem letošního ročníku je skupina Alerta Kamarada, která se na hudební scéně pohybuje už 18 let. Tématicky se bude festival věnovat míru, takže se v jeho rámci odehraje také odborné fórum pro mír.
Na konci měsíce května, 30. a 31. 5., pohltí centrální park Simona Bolívara rytmy salsy. Festival 
V neposlední řadě pak dostane prostor kolumbijská tradiční hudba, konkrétně 6. a 7. června, kdy se v Parku snoubenců (Parque de los Novios) uskuteční festival 
Další historicky významné období je spjato s osvoboditelem Simónem Bolívarem, který zahájil svou osvobozeneckou kampaň právě z Mompoxu a který ocenil podporu místních dnes již slavnou větou: «Jestli Caracasu vděčím za život, Mompoxu vděčím za slávu».
Tím pravým suvenýrem, který byste si při prohlídce města měli pořídit, je nějaký zlatý či stříbrný šperk vyrobený uměleckou technikou zvanou filigrán. Zdejší umělci totiž vytváří nádherné klenoty splétáním tenkých zlatých, či dnes již častěji stříbrných, drátků. Tradiční řemeslo souvisí s faktem, že se v Mompoxu hojně obchodovalo se zlatem. Můžete zde tak najít ty nejlepší klenotníky oboru uznávané i na mezinárodní úrovni, případně navštívit ukázkové dílny a dozvědět se více o celém výrobním procesu.
Navzdory značné snaze podpořit místní turistický ruch, zejména přístupové cesty stále tvoří hlavní překážku masového turismu. K dispozici jsou pouze pozemní, často neasfaltované cesty, případně cesta lodí. Samotný příjezd na místo se tak stává nezapomenutelným zážitkem a doslova expedicí. Nejznámější cesta vede z pobřežní Kartageny a vzdálenost 248 km překonáte za přibližně osm hodin.