Kolumbie

Foto: Česká účast na knižním veletrhu v Bogotě

Vůbec poprvé v historii významného knižního veletrhu Bogoty, který se letos koná od 19. dubna do 2. května, má své zastoupení také Česká republika a to díky společnému úsilí Velvyslanectví ČR v Bogotě, českého Ministerstva kultury a Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca). Ve spolupráci s místním knihkupectvím Wilborada připravila česká ambasáda stánek, kde mohou zájemci najít nejen knihy českých autorů přeložené do španělštiny, ale také ukázku knih prestižních českých nakladatelství (například Albatros, Torst, Baobab, Karolinum Press).

6

2

3

Od 22. do 25. dubna se veletrhu, známého jako FILBO, aktivně zúčastnily také dvě současné české spisovatelky – Radka Denemarková a Markéta Pilátová. Během různých besed a rozhovorů představily nejen své vlastní knihy, ale diskutovaly také o české literatuře jako takové. Radka Denemarková, autorka oceňované knihy Peníze od Hitlera, pohovořila i s kamarádkou Any Frankové v rámci besedy pořádané Holandskem, letošním čestným hostem.

3

2

IMG-20160422-WA0000

Více fotografií naleznete zde a zde.

Blíží se svátek kolumbijského žánru vallenato

Vallenato1Ve městě Valledupar na severu Kolumbie se ve dnech 26. až 30. dubna odehraje jedinečné setkání milovníků zdejšího tradičního hudebního žánru vallenato. Akce známá jako Festival vallenatské legendy se snaží o zachování a rozvoj této lidové hudby kolumbijského Karibiku, která tvoří nedílnou součást kolumbijského národního bohatství. Navíc v prosinci 2015 bylo vallenato zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco jako hudební žánr, jehož původní podobu je potřeba chránit.

Letošní 49. ročník festivalu opět láká širokou veřejnost na množství akcí, významné osobnosti i jejich jedinečné umělecké schopnosti. Místní i návštěvníci si tak budou moci vychutnat nejen koncerty, ale také odborné konference a doprovodné akademické aktivity.

V rámci festivalu vždy probíhají soutěže v různých kategoriích, kdy nejen dospělí profesionálové, ale i děti, mládež či amatéři rok co rok překvapují svým hudebním talentem a zápalem. Hlavní kategorií zůstává souboj o titul Krále vallenata, o který se utká celkem 83 hráčů na tahací harmoniku (akordeon). Ti postupně předvedou své umění ve všech čtyřech rytmech vallenata – merengue, paseo, puya a son. Finalisty přitom čeká novinka v podobě losování soutěžních písní ze seznamu 24 skladeb, nemohou se tak předem stoprocentně připravit a musí improvizovat ve hře i ve zpěvu.

Vallenato2Nejvýraznější změna však spočívá ve vytvoření nové soutěžní kategorie a tou je boj o nejlepší flám (španělsky parranda). Právě z takových posezení přátel na dvorcích rodinných domů u skleničky a něčeho dobrého k jídlu se tento hudební žánr před více než 130 lety v krajích Cesar, Magdalena a Guajira zrodil. Kromě vyprávění historek ze života se totiž přidávali i hudebníci, kteří slova doprovázeli melodiemi a vznikaly tak přímo na místě nové hudební kousky.

Původně tak písně vyprávěly především o životě, psaly historii, ani se na ně na těchto akcích netančilo. Spontánně se spojily zvuky tří hlavních hudebních nástrojů pocházející od tří různých etnik: evropská tahací harmonika, indiánská guacharaca (škrabka udávající rytmus) a černošský bubínek zvaný caja. Proto se v rámci festivalové soutěžní kategorie musí zapojit skupinka minimálně 10 přátel včetně vypravěče anekdot a nesmí chybět ani typické místní jídlo.

Dnešní verze vallenata, která zní v rádiích a vyhráva mezinárodní ceny, tedy s původním žánrem moc společného nemá. Postupně se totiž přidaly další nástroje, písně jsou často o nešťastné lásce a už tolik nepodávají svědectví o životě. Vallenato se však takto otevřelo světu a stalo se natolik populárním, že od roku 2006 existuje v rámci Grammy Latino i samostatná kategorie cumbie/vallenato.

Více informací na: www.festivalvallenato.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2.

Česká republika na významném kolumbijském knižním veletrhu FILBO

Dne 19. dubna začíná v kolumbijském hlavním městě velký knižní svátek – Mezinárodní knižní veletrh známý pod svou zkratkou FILBO. Pořádá se již po devětadvacáté, opět v areálu výstaviště Corferias a to až do 2. května.

Letos vůbec poprvé v historii bude mít své zastoupení na veletrhu také Česká republika, která se bude prezentovat stánkem umístěným v Pavilónu 18-23, první patro, stánek číslo 123.

Ve dnech 22. až 25. dubna se FILBO navíc aktivně zúčastní také dvě současné české spisovatelky, Radka Denemarková a Markéta Pilátová.

Spisovatelka, překladatelka a dramaturgyně Radka Denemarková (1968) je mimo jiné autorkou v roce 2006 vydané knihy Peníze od Hitlera. Toto dílo získalo cenu Magnesia Litera za nejlepší román roku (2007) a úspěch zaznamenalo i v zahraničí, například v Neměcku.

Markéta Pilátová je nejen spisovatelkou a překladatelkou, ale také novinářkou a hispanistkou. Mezi její romány patří Žluté oči vedou domů (dílo přeložené do šesti cizích jazyků), Má nejmilejší kniha a řada dalších, napsala také několik knih pro děti. V současné době pracuje jako profesorka v Brazílii.

V rámci veletrhu obě spisovatelky pohovoří o tématech souvisejících se současnou českou literární scénou, ale také o české literární tradici. Zájemce samozřejmě seznámí i se svým vlastním dílem a pod záštitou českého velvyslanectví v Bogotě proběhne autogramiáda. Markéta Pilátová se bude věnovat i dětem, pro které připravila workshop origami, a setká se se žáky místních škol.

Až do 28. dubna bude na veletrhu k dispozici také Adriana Krásová, bývalá ředitelka Českého kulturního centra v Madridu, aby přiblížila detaily českého literárního světa.

Kromě toho velmi originální knihkupectví nazvané Wilborada 1047 doprovodí FILBO dalšími aktivitami jak přímo na výstavišti, tak ve své vlastní budově. Právě tam ve dnech 22. až 30. dubna proběhne Týden České republiky s několika zajímavými akcemi. Jednou z nich je premiérové uvedení výstavy o fenoménu samizdatu, kterou připravila Asocheca. V pondělí 25.4. pak výkonná ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, celé téma a samotnou výstavu představí posluchačům. Následně proběhne beseda s výše uvedenými českými spisovatelkami. O dva dny později, tedy ve středu 27.4. od 18:30 hod, paní Eliška Krausová a paní Adriana Krásová seznámí návštěvníky s výběrem díla největších českých básníků v překladech španělské spisovatelky a básnířky Clary Janés.

K oběma akcím zajistí hudební doprovod známý český kytarista Petr Vít, jehož vystoupení se uskuteční ve spolupráci s Českým centrem v Madridu.

FILBO patří k nejdůležitějších kulturním událostem nejen v Kolumbii, ale i na celém latinskoamerickém kontinentu. Každým rokem se zde setkávají významní vydavatelé, distributoři, zástupci grafického průmyslu, literární odborníci a samozřejmě někteří z těch nejlepších žijících spisovatelů. Kromě podpory obchodu a vydavatelské činnosti se veletrh od svého zahájení v roce 1987 snaží také propagovat literaturu a četbu jako takovou. Bohatý program zahrnuje nejen literární setkání, besedy a konference, ale také hudbu, gastronomii a zábavu. Letošním čestným hostem je Nizozemí, mezi pozvanými umělci pak vyniká Svetlana Alexievich z Běloruska, nositelka Nobelovy ceny za literaturu roku 2015.

Kompletní program české účasti na FILBO a akcích v knihkupectví Wilborada naleznete zde.
Program akcí v rámci letošního ročníku knižního veletrhu: feriadellibro.com.
Program akcí probíhajících v knihkupectví Wilborada: www.wilborada1047.com.
Další zdroje: Foto-Denemarková, Foto-Pilátová.

Velikonoční Svatý týden v Kolumbii

Velikonoce máme v České republice spojené především s Velikonočním pondělím, nicméně z náboženského hlediska je důležitý celý předcházející týden, tzv. Svatý nebo Pášijový týden. A jelikož jsou Velikonce v Kolumbii především největším církevním svátkem, ne svátkem jara jako u nás, jednotlivé dny probíhají právě v tomto duchu.

Letos připadl Svatý týden na období od neděle 20. března do Bílé soboty 26. března a Božího hodu velikonočního o den později. V různých částech Kolumbie si po celý týden, ale zejména pak od čtvrtku do soboty, věřící připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a to prostřednictvím mší, řady náboženských průvodů, ale i dalších doprovodných a to ne nutně církevních akcí.

Snad nejkrásnější a nejznámější oslavy probíhají v Popayánu, hlavním městě kraje Cauca, které leží v jižní části Kolumbie. Popayán je považován za kolumbijské město s největší náboženskou tradicí, má také velký počet kostelů, a proto jsou zde Velikonoce jednou z nejdůležitějších událostí celého roku. Během Svatého týdne se pořádá jedna denní a pět nočních procesí městěm, které se zde každoročně slaví již od 16. století. Průvod prochází přibližně dva kilometry dlouho trasu, která vede kolem všech hlavních kostelů a chrámů centra města. V rámci procesí nelze přehlédnout typické dřevořezby a sochy na velkých dřevěných podstavcích ozdobených květinami, které vyrábí umělci nejen přímo z Popayánu, ale také z uměleckých škol Španělska, Ekvádoru, Francie a Itálie.

Ostatně účastníci průvodu mají různé funkce a jsou dle toho také oblečení. Právě nosiči dřevěných platforem mívají fialové či modré tuniky s bílým látkovým opaskem a pokrývky hlavy ze stejné látky. Tato role se v rodině dědí a zastávat ji je velkou poctou. V čele procesí jde metař, který zametá cestu celému průvodu, následuje ho ministrant. Ten zvoněním dává na vědomí všem přihlížejícím, že se průvod blíží. Průběh celého průvodu řídí radní ve fraku a bílých rukavicích, který nese v ruce dlouhý dřevený kříž. Z každé strany ulice pak průvod doprovází světlonoši se svícemi a kolem nich se pohybují další účastníci, kteří dlouhou tyčí sbírají rozpuštěný vosk. K typickým postavám průvodu dále patří malá děvčátka oblečená v krojích kraje Cauca, která nesou hliněné nádoby s doutnající vonnou pryskyřicí. Nechybí ani sakrální hudba a zpěv v podání místních orchestrů a sborů.

Hned v následujícím týdnu navíc probíhají procesí znovu, tentokrát ale v malém formátu, kdy jsou hlavními aktéry děti ve věku od 5 do 11 let. Význam této tradice potvrzuje fakt, že velikonoční procesí Popayánu byla v roce 2004 prohlášena národním kulturním bohatstvím a v roce 2009 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco.

Souběžně s oslavami Velikonoc se ve městě od roku 1964 pořádá také festival náboženské hudby (fespo.co), vůbec nejstarší svého druhu v zemi. Nově se akce prezentuje především jako festival hudby, i když obecné zaměření právě na sakrální žánr si i nadále ponechává. Koncerty letošního 53. ročníku probíhají od 19. do 25. března. Každoročně akce hostí orchestry a sbory z různých koutů světa, tentokrát se návštěvníci mohou těšit na hudebníky ze Španělska, Argentiny či Spojených států. Zazní jak díla slavných skladatelů religiózní hudby, tak také starodávné a orchestrální skladby. Festival je součástí národního kulturního bohatství. Některé koncerty jsou zdarma, na jiné je potřeba si zakoupit vstupenky.

Dalším místem, kam se během Svatého týdne sjíždí domácí i zahraniční turisté je městečko Mompox, které ostatně stojí za návštěvu samo o sobě zejména díky své koloniální architektuře a krásné poloze mezi rameny řeky Magdalény (více informací o Mompoxu naleznete zde). Ve velikonočním čase zde místní oprašují své šperky a zdobí jimi figury svatých, se kterými procházejí ulicemi v rámci dlouhých procesí. Ty jsou navíc typické tím, že účastníci dělají vždy dva kroky vpřed a jeden vzad, takže se celý průvod hezky rytmicky pohupuje.

Náboženské oslavy v Mompoxu odráží doby, kdy bohatí lidé darovali šperky a jiné cennosti, aby se tak vykoupili ze svých hříchů a zajistili si spásu. Kromě mší a náboženských průvodů se konají také koncerty, nebo třeba festival gastronomie.

Vážná, symfonická i sakrální hudba zazní i jinde, například ve městech kraje Boyacá, konkrétně v městečku Tunja a Villa de Leyva. Právě v posledním uvedeném se pravidelně pořádá Setkání starověké hudby. Mezi letošní hlavní hosty patří trio historických hudebních nástrojů z Kolumbie, Rakouska a Německa, nebo kvarteto a hudební ansámbl ze Švýcarska, které je letošním čestným hostem.

Zdroje: SemanaSantaPopayan.com, Fespo.co, ElTiempo.comCalendarioDeColombia.com, MompoxColombia.blogspot.com.co, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Bogota žije svým jedinečným divadelním festivalem

Po dvou letech se Bogota na více než dva týdny opět stává centrem divadla, umění, tance, ale také zábavy a jedinečné až slavnostní atmosféry. Ve dnech 11. až 27. března se zde totiž koná již patnáctý ročník významného Iberoamerického divadelního festivalu a to v duchu letošního motta Divadlo slaví. Slavme!.

Tento ambiciózní projekt, známý také pod svou zkratkou FITB, začal v roce 1988 s cílem přilákat do Kolumbie to nejlepší ze světových divadelních pódií a zároveň ukázat to nejlepší z kolumbijské divadelní tvorby světu. Dnes se jedná o působivý kulturní svátek, který vždy doslova ovládne hlavní kolumbijské město a přitahuje pozornost i zájem nejen milovníků scénického umění.

Festival přitom nemá žádnou jednu ústřední tématickou linii, naopak přináší kombinaci různých žánrů i současných proudů a směrů ve světovém divadle. Akce vždy překvapuje vysokou kvalitou uváděných děl, kreativitou zpracování i talentem jak domácích, tak i zahraničních umělců. Výborné jméno, které FITB během své existence získal, totiž způsobilo, že řada z umělců považuje doslova za čest moci se festivalu zúčastnit. Díky takovému počtu zajímavých hostů i představení tak může široká veřejnost podniknout doslova kulturní cestu po těch nejlepších divadelních dílech pěti kontinentů.

Jednotlivá představení se odehrávají ve více než čtyřech desítkách divadelních sálů po celém městě včetně krásného divadla Teatro Colón, které bylo před necelými dvěma lety znovuotevřeno po šestileté rekonstrukci.

Jelikož je však cílem festivalu přiblížit scénické umění co nejširšímu publiku, nezastupitelnou roli mají vystoupení probíhající zcela zdarma přímo na ulicích, v parcích a dalších nekonvenčních místech. Mezi nimi vyniká Lost in Complete, dílo švédského souboru, jehož výteční umělci ovládají moderní tanec, hip hop i breakdance.

Poněkud netradiční bylo letošní zahájení festivalu, konalo se totiž v předstihu již 6. března v bogotském centrálním parku Simona Bolívara. O magický zážitek se postaral jeden z nejvýznamnějších pouličních divadelních souborů La Fura dels Baus ze Španělska. Diváci si mohli vychutnat hodinovou surrealistickou show inspirovanou mýtickým soudem a příběhem bohů.

Téměř o týden později, v sobotu 12.3., se hlavní sedmá ulice v centru proměnila na rej plný barev, masek, tance a veselí. Tradiční průvod letos vzdával hold kolumbijským lidovým slavnostem a karnevalům a celá akce byla zakončena na hlavním náměstí koncertem.

I další program je velmi zajímavý a nabitý. Bogota hostí více než 3600 herců z 32 zemí a 100 vynikajících divadelních režisérů. V roli čestného hosta vystupuje Mexiko, které reprezentuje celkem sedm sálových a dva pouliční divadelní soubory. Zvláštní pozornost poutá zejména představení vedené Luisem de Tavirou, jedním z nejdůležitějších mistrů mexického scénického umění.

Speciálními hosty jsou také nordické země, tedy Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Island a Faerské ostrovy, které do Kolumbie přináší to nejlepší ze své současné divadelní a taneční produkce. Diváci se mohou těšit například na dánskou verzi Shakespearova dramatu Hamlet.

Splní se také některé ze snů zakladatelky FITB, Fanny Mikey, která zemřela před necelými osmi lety (současnou ředitelkou je Ana Marta de Pizarro). Na festivalu se totiž odehraje dílo Boris Godunov v podání ruského souboru, který vede slavný německý divadelní režisér Peter Stein. Z Ruska se navíc vrací také Slava Polunin, nejlepší klaun celého světa.

Nebudou chybět ani další zajímavá díla z Ruska, Španělska, Švýcarska, Slovinska, Německa, Itálie, Francie, Velké Británie, Polska, Maďarska, Kanady, Spojených států či Jižní Afriky. Z Latinské Ameriky se představí i soubory z Argentiny a Čile. K letošním nejvýznamnějším umělcům patří španělská zpěvačka a skladatelka Ana Belén, která hraje čarodějnici ve hře Médea.

Samozřejmě také kolumbijské divadlo bude mít velmi silné zastoupení a to nejen souborů hlavního města, ale také z jiných částí země. Vzhledem k vrcholícím mírovým jednáním v Kolumbii nabízí festival témata míru a usmíření, například v rámci představení Ret zajíce (Labio de liebre) režiséra Fabia Rubiana.

Premiéru bude mít zcela nový prostor – Velký stan Amerik, kde proběhnou dvě zajímavá díla: folklórní balet z mexické Guadalajary a z Kanady přijede cirkus Éloize s dílem nazvaným ID, tedy replikou West Side Story městkého stylu.

Divadelní nadšenci, kteří však mají omezený rozpočet, mohou využít nabídky specifického prostoru Ciudad Teatro v parku Mundo Aventura. Za minimální cenu tam mohou shlédnout různá divadelní představení, ale také se zapsat na hodiny tance či divadla. A na výstavišti Corferías bude probíhat speciální program Carpa Cabaret se spoustou koncertů a zábavy až do ranních hodin. FITB doprovází také bohatý program pro děti a spousta akademických přednášek, konferencí, workshopů a besed s umělci.

Celý program a podrobné informace o jednotlivých představeních i doprovodných akcích naleznete na stránkách FITB: es.festivaldeteatro.com.co.

Další zdroje: ElEspectador.com, Bogota.vive.in, ElNuevoSiglo.com.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kartagena zahajuje březen Mezinárodním filmovým festivalem

Opět po roce Kartagena, krásné historické město na Karibském pobřeží, hostí nejdůležitější filmový festival Kolumbie, který je vůbec tím nejstarším v rámci celé Latinské Ameriky. Mezinárodní festival známý pod svou zkratkou Ficci se poprvé konal již v roce 1959, letos ve dnech 2. až 7. března probíhá 56. ročník.

Ve městě je připraveno 16 kinosálů, které přivítají kolem 120 tisíc diváků. Celkem si zájemci mohou vybrat ze 154 filmů z 39 zemí a denně z 50 projekcí. Na různých scénách bude možné poznat práci desítek režisérů, herců, umělců a speciálních hostů. Vstup na jednotlivá promítání je zdarma, ačkoli akreditované osoby mají přednost.

Tento svátek sedmého umění klade tradičně zvláštní důraz na iberoamerické filmy, včetně těch domácích. Vzhledem k nejnovějším úspěchům kolumbijské kinematografie, které se v uplynulém roce dostalo i řady mezinárodních uznání, je opravdu co slavit, jak doloží i další kvalitní a inovativní kolumbijské snímky. Diváci se jako každý rok mohou těšit na různorodou skupinu filmů, které se utkají o vítězství v několika kategoriích. Soutěžit o festivalovou sošku indiánské ženy India Catalina a o ceny v hodnotě více než 100 tisíc dolarů bude deset dlouhometrážních filmů, deset dokumentů, deset kolumbijských snímků a dvacet krátkometrážních projekcí.

Filmy pocházejí kromě rodné Kolumbie především z jiných latinskoamerických zemí (Mexico, Brazílie, Čile), některé jsou koprodukcemi a nechybí ani zástupci Španělska či Portugalska.

Zahájení festivalu patřilo premiéře černobílého snímku Los nadie (Bezvýznamní lidé) mladého kolumbijského scénaristy, režiséra a editora Juana Sebastiána Mesy. Jedná se o příběh inspirovaný pocitem, který samotného autora zachvátil během studií na Univerzitě kraje Antioquia, tedy nutností opustit komfortní zónu města a vydat se objevovat svět, najít nové příběhy, jimými slovy, cestovat. Hlavními protagonisty emotivního příběhu plného hudby, mládí a experimentování nejsou žádní profesionální herci, ale obyčejní žongléři, kteří si u semaforů na ulicích Medellínu přivydělávali na živobytí.

Během šesti festivalových dnů se představí jak řada dosud neznámých tváří, tak také legendy kinematografického průmyslu. Mezi čestnými hosty vyniká zejména talentovaná americká herečka a producentka Susan Sarandon. Pocta bude vzdána také kolumbijskému režisériovi Luisi Ospinovi. Kromě nich se návštěvníci mohou těšit například na filipínského režiséra Brillanta Mendozu, litevského režiséra Sharunase Bartase nebo Viktora Kossakovskyho z Ruska.

Nejen tyto osobnosti světové kinematografie, ale také další odborníci oboru se aktivně zúčastní doprovodného programu, kde se v rámci besed, konferencí, ale také workshopů či akademických lekcí se zájemci podělí o své zkušenosti a pohledy. Přítomen bude a na konferenci promluví také Ciro Guerra, kolumbijský režisér, jehož film Objetí hada (El Abrazo de la Serpiente) byl letos nominován na Oskara.

Po šestnácté se festival z hlavních sálů přesune také do jednotlivých čtvrtí města, aby tak přeblížil sedmé umění co nejširší veřejnosti. Speciální sekce festivalu pak nabízí například půlnoční kino s filmovou tvorbou z Francie, Finska, Velké Británie a USA. Specifický prostor s názvem Sedmé a další tři je vyhrazen propojení čtyř druhů umění, tedy kinematografie, fotografie, hudby a videoinstalace. Druhým rokem dále proběhne specifická akce na podporu iberoamerických režisérů, která jim má umožnit najít nejen finanční prostředky k tvorbě, ale také potřebné kontakty a návody, jak se orientovat ve filmovém průmyslu.

Více informací o celém festivalu i jednotlivých filmech naleznete na jeho oficiálních stránkách: ficcifestival.com.

Další zdroje: ElColombiano.com, Semana.com, Cromos.com.co, Pulzo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Nejstarší podnik v Kolumbii funguje již dvě století

Nachází se pouze pár kroků od bogotského Bolívarova náměstí, tedy v samém centru kolumbijského hlavního města, a je téměř povinnou zastávkou nejen pro řadu místních, ale také pro zahraniční turisty. Podnik známý jako La Puerta Falsa (tedy Falešné dveře) letos oslaví své dvousté narozeniny a je tak vůbec nejstarší restaurací celé země. Samotná budova existuje již od roku 1600 a od té doby, co se místo stalo malou, ale útulnou restaurací, proběhla pouze jedna jediná přestavba. Během ní bylo postaveno dřevěné mezipatro.

Povídá se, že podnik vznikl z hádky mezi jednou ženou a farářem katedrály, která vévodí hlavnímu náměstí Bogoty. Ve dnech příprav oslavy náboženského svátku Panenky Carmen v červenci roku 1816 církev jako obvykle svolala občany, aby pomohli s výzdobou, výrobou svící i oděvů. Nicméně ona žena dostala jen nějaký podřadný úkol, který se již v pamětech nedochoval, a tak se rozhodla, že aspoň pohostí některé ze spoluobčanů. Kněze to však pobouřilo nejen proto, že mu o poskytování občerstvení nikdo neřekl, ale také proto, že občerstvení nebylo k dispozici pro všechny pomocníky.

Ženu stížnosti faráře urazily a tak přesvědčila svého manžela, aby si u katedrály otevřeli svůj vlastní podnik, který skutečně zahájil provoz dne 16. července, tedy v den oslav Panenky Carmen. A to nejen jako znak rebélie, ale také z praktických důvodů, aby nakrmili hladové věřící vycházející ze mše.

Náměstí totiž sloužilo především pro pořádání trhů a v jeho okolí se prodával tak akorát fermentovaný kukuřičný nápoj zvaný chicha. Nový podnik se na počátku proslavil tím, že přilákal děti nabídkou sladkostí. Pro dospělé se pak připravovala především tzv. aguapanela, tedy horký nápoj z hnědého cukru rozpuštěného ve vodě. Kolem roku 1870 restaurace začala podávat také další nedílnou součást menu – horkou čokoládu, kolem roku 1900 přibyla i jedna z hlavních současných specialit restaurace – tamales. Původně se podávaly ty pravé bogotské tedy připravené ze směsi kukuřice s klobásou, kuřecím, hovězím i vepřovým masem a špekem, zabalené v listech místních rostlin (chisgua, alpayaca, apod).

Později však tyto rostliny začaly být chráněny a pro tamales se začaly používat listy banánovníku. Tehdejší majitelka se proto rozhodla, že když se mění obal, změní i samotný obsah a tak smíchala kukuřici s rýží, přidala sušený hrách, mrkev, špek a kuřecí maso a pojmenovala nový recept jako tamal z Puerta Falsa.

Jméno podniku dali věřící, kteří se po mši přicházeli občerstvit. Začali se totiž o bezejmenné restauraci zmiňovat jako o místu, které stojí naproti bočnímu přístupu do katedrály a tomu se v círekvní architektuře říká „falešné dveře“. A ačkoli jsou teď tyto dveře zazděné, tak se označení pro podnik vžilo natolik, že se zachovalo dodnes.

V současné době podnik řídí už sedmá generace jedné rodiny, která po pokoleních uchovává recepty na typické místní delikatesy. K nim tedy patří zmíněné tamales, kterých se prodá denně i více než 400, aguapanela a horká čokoláda, která je podávána s trojúhelníkem sýra, pečivem a pečivem ze sýrového těsta zvaným almojábana. Bogotským zvykem, nad kterým řada turistů nevěřícně kroutí hlavou, je si sýr do horké čokolády nalámat a následně ho jíst lžičkou. Již při vstupu všechny kolemjdoucí láká vitrína plná typických sladkých pokušení jako jsou kokosové placičky zvané cocadas nebo třeba fíky s karamelovou hmotou arequipe. Téměř vše, co je v podniku k dostání, pochází z domácí výroby.

Samotný prostor je maličký, ale i přesto má kapacitu až 47 lidí. Ve spodní části je zeď opatřená velkým zrcadlem, aby se hosté necítili příliš stísněně. V restauraci nehraje žádná hudba a tak jsou slyšet zejména objednávky zákazníků.

Každopádně starat se o takovou restauraci nebylo vždy snadné. Například současný majitel se se svými sourozenci po smrti matky museli vypořádat s tím, že řada zaměstnanců podala výpověď a ti noví neuměli jídla připravit dle původních receptur, museli tak některá z nich z nabídky vyřadit. Vzhledem ke své poloze kousek od hlavního náměstí se restaurace stala svědkem válek, protestů i tragédií včetně té z roku 1985, kdy byl násilně obsazen nedaleký Justiční palác. Řadu dobových fotografií i spisů o historii místa pohltil v roce 2002 požár. Nicméně i přesto zůstává La Puerta Falsa jedinečným a autentickým místem, které zpříjemní návštěvu centra Bogoty.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Jedinečná svatyně de las Lajas na jihu Kolumbie

Architektonický a náboženský skvost známý jako Santuario de las Lajas je nejen významným poutním místem, ale také nejdůležitější turistickou atrakcí kraje Nariño na jihozápadě Kolumbie, jen kousek od hranice s Ekvádorem. Svatyně Panny Marie z Los Lajas totiž působí impozantním dojmem zejména díky své jedinečné poloze – tyčí se do výšky 100 metrů nad kaňonem řeky Guáitara. Proto ji někteří nazývají Božím zázrakem nad propastí.

Není proto divu, že se této sakrální stavbě dostalo v říjnu roku 2015 uznání i od britského deníku The Telegraph, který ji zařadil mezi 23 nejkrásnějších a nejzajímavějších kostelů na světě. Dokonce seznamu, na kterém figurují hlavně evropské chrámy, vévodí a je zároveň jediným zástupcem Latinské Ameriky.

Svatyně byla postavena na počest zázraku, který se v těchto místech odehrál v roce 1754. Místní indiánka Maria Mueces tudy putovala domů se svou hluchoněmou dcerou Rosou, když je zastihla bouře. Musely tak cestu přerušit a začaly hledat útočiště před rychle stoupající hladinou bystřiny. Hluchoněmá Rosa však najednou matku překvapila, když vykřikla a ukázala prstem na ozářenou siluetu Panny Marie na skále.

Pravdivost tohoto zjevení a zázraku, díky němuž malá Rosa promluvila, místní obyvatelé o několik dní později potvrdili. Na místo tak začali směřovat poutníci zblízka i zdaleka, protože doufali, že i oni budou uzdraveni.

V polovině 18. století zde nejdříve vznikla jen malá dřevené stavba, která byla v roce 1802 nahrazena novou cihlovou kaplí zakončenou kopulí. Postupně byla kaple rozšířena a vybudováno bylo také malé náměstí a most se dvěma oblouky. Současná bazilika v novogotickém slohu začala vznikat díky darům místních věřících i návštěvníků počátkem ledna 1916. Dokončena pak byla v roce 1949 a o dva roky později zasvěcena Panně Marii římskokatolickou církví.

Trojlodní chrám je po celém svém povrchu pokrytý šedými a bílými kameny. Od svých základů až po špičku věže je vysoký 100 metrů a s protější stranou kaňonu ho spojuje 50 metrů vysoký, 20 metrů dlouhý a 17 metrů široký most, který je držen oblouky románského stylu. Stavbu zdobí vitrály a rozetová okna, mozaiky a dřevořezba na dveřích. Vzadu ve svatyni se ve skále, která tvoří součást kaňonu, nachází tzv. jeskyně zázraků. V ní vyniká obraz Panenky Marie z Las Lajas s Ježíškem v levé paži a růžencem v pravé ruce, která je zobrazena společně se svými patrony Františkem z Asisi a Domingem de Guzmánem. Jakoby se poutníků svýma velkýma černýma očima ptala na jejich trápení a přání.

Lidé zanechávají svá poděkování Panence Marii za obdržené zázraky na destičkách na skalnaté zdi vedle chrámu. Celý komplex je možné obdivovat z různých míst a tedy různých úhlů, třeba i ze samotného dna kaňonu.

Navštívit toto kouzelné místo přitom není vůbec složité. Z města Pasto (hlavní město regionu Nariño), kam se lze dopravit z Bogoty letecky, je potřeba překonat dalších přibližně 80 km po panamerické dálnici do městečka Ipiales. Následně je to už jen přibližně 15 minut kolektivním taxíkem po cca 7 km dlouhé asfaltované cestě. K chrámu se schází po 262 schodech. Kolem svatyně vyrostla malá osada, nechybí ani obchůdky s celou řadou uměleckých suvenýrů, zejména náboženského charakteru.

Od konce roku 2015 se navíc turistům i poutníkům otevřela nová přístupová alternativa a atrakce zároveň. Byla totiž spuštěna kabinová lanovka, která umožňuje vychutnat si krásu nejen katedrály jako takové, ale i celého prostředí a přírody, která ji obklopuje. Konečná stanice nechá návštěvníky pouhých 100 metrů od svatyně.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 3.

Karnevalové veselí ve městě Barranquilla

Nejen obyvatelé města Barranquilla, ležícího na pobřeží Karibského moře, ale i další Kolumbijci a zahraniční turisté opět po roce zažijí jedinečné dny plné zábavy, folklóru a tradic. Dne 4. února totiž začíná nejvýznamnější kolumbijský karneval, který je zároveň druhým největším na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro. Obrovské průvody procházející ulicemi města, typické kostýmy plné barev i různá taneční vystoupení potrvají do 9. února.

Jedinečnou atmosféru těchto slavností umocňuje i vřelost, milost a srdečnost místních. Město se na pár dní mění na zcela jiný svět, svět radosti, emocí i harmonie, ve kterém neexistují sociální či jiné rozdíly, lidé v maskách oslavují život a naplno se baví. Přímo či nepřímo se akce účastní více než jeden a půl miliónu osob, které se nechávají unést karibskými rytmy a vášní s nimi spojenou. Právě tanec tvoří neodmyslitelnou součást celého karnevalu s typickými zástupci jako je cumbia, mapalé, garabato nebo son del negro. Tisíce účastníků dnem i nocí trénují choreografie bez ohledu na únavu či vedro, které na pobřeží panuje, aby divákům přinesli tu nejlepší podívanou.

Ačkoli samotný karneval zahrnuje v podstatě čtyři dny, doprovodné akce spojené s tímto výjimečným svátkem probíhají v rámci tzv. předkarnevalu již od poloviny ledna. Jejich součástí každoročně bývá například guacherna, tedy noční karnevalový průvod se zapálenými lucernami a jeden velký večírek, kdy místní tančí na ulici až do ranních hodin. Prostor bývá vyhrazen také dětem a jejich průvodům včetně korunovace krále dětského karnevalu.

V první den oficiálního programu, tedy 4.2., bude ve večerních hodinách korunována královna karnevalu. Zábava pak pokračuje v sobotu 6.2. jednou z nejočekávanějších a nejcharakterističtějších akcí celého karnevalu, kterou je Bitva květin. Ulice se zaplní nejen krásnými maskami a tanečníky organizovanými do pěti tématických bloků, ale projíždět zde bude také 20 obrovských alegorických vozů. V čele celého průvodu jede královna karnevalu se svými princi a princeznami a rozhazuje kolem květiny. Celou událost doprovází hudební a folklórní skupiny města.

Řada masek vzniká z kreativity a nápadů jednotlivých účastníků, nechybí však ani typičtí představitelé bájných legend jako je Marimonda (míšenec primáta a slona) nebo král Momo. Tento Bůh žertu, milovník satiry, krutého sarkasmu i nemilosrdné ironie se stal ochráncem všech těch, kteří se oddávají večírkům či neřestem.

I v následujících dnech probíhají nejen průvody masek, ale návštěvníci se mohou seznámit také s místními tradicemi, včetně tanců. Hned v neděli 7.2. bude v úvodu průvodu vzdána pocta řece Magdaléně (v současné době silně ovlivněné dlouho trvajícím suchem), její fauně a flóře, ale také významu pro sociální, kulturní a ekonomický rozvoj regionu. O den později pak kromě průvodů proběhne i oblíbený Festival orchestrů s kolumbijskými, ale i zahraničními latinskoamerickými hosty. Během několikahodinového hudebního maratónu budou hudební skupiny soutěžit o cenu Zlaté kongo v různých kategoriích.

Závěr festivalu je tradičně spjatý s jednou z nejreprezentativnějších postav karnevalové zábavy, s Joselitem Karnavalem, charismatickým a veselým mužem, který se rád baví a slaví. Nicméně právě v úterý po čtyřech dnech oslav umírá a v rámci pohřebního ne však smutečního průvodu je oplakáván veselými vdovami.

Festival končí v úterý před Popeleční středou, pohřeb Joselita tak zároveň znamená symbolickou rozlučku s konzumací masa a zahajuje období katolického půstu před Svatým týdnem (Semana Santa), tedy Velikonocemi.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé. První karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety, když zde byla ještě malá osada a ne současné ekonomické centrum Karibiku. Původně měly tyto oslavy náboženský charakter, ale smísily se s místními zvyky, a tak dnešní podoba karnevalu spojuje vliv španělských křesťanských svátků s indiánskými legendami i hudbou černošských otroků. Jedná se tedy o úchvatnou kulturní a lidovou slavnost.

Karneval města Barranquilla byl v roce 2001 prohlášen národním kulturním bohatstvím a v roce 2003 byl organizací Unesco zařazen na seznam světového ústního a nehmotného dědictví.

Kompletní program a další informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: Publimetro.co, Colombia.com, Viajala.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Jedinečný Hay Festival s řadou zajímavých hostů nejen v Kartageně

Ve městě Cartagena de Indias, perle kolumbijského Karibiku, se ve dnech 28. až 31. ledna představí významné osobnosti světa literatury, filozofie, kinematografie, hudby, žurnalistiky, ale také třeba geopolitiky či ekonomie. Již po jedenácté totiž město slaví svátek myšlení, literatury a kultury, svůj jedinečný Hay Festival, který ostatně patří k nejdůležitějším literárním událostem hispánského světa vůbec.

Letošních přibližně 150 potvrzených zahraničních hostů slibuje opravdu kvalitní zážitek. Během čtyř dnů budou v Kartageně probíhat debaty o různých uměleckých i aktuálních tématech a dále řada doprovodných akcí jako jsou koncerty a výstavy. Zahájení bude patřit novináři Robertu Pombovi, který pohovoří se španělskou herečkou Emmou Suarezovou, hlavní hrdinkou nejnovějšího snímku Pedra Almodóvara, filmu Julieta. V programu figuruje také kolumbijský filmový režisér Ciro Guerra, autor úspěšného filmu Objetí hada (El abrazo de la serpiente), nominovaného na Oscara.

Jedním z těch nejvýznamnějších hostů je letos držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001, Joseph Stiglitz, nebo také francouzský ekonom Thomas Piketty.

Nebude chybět ani řada mezinárodně uznávaných spisovatelů, například Japonec Takashi Hiraide, Američan Phil Klay, nebo izraelský esejista a historik Yuval Noah Harari. O hudbě a literatuře promluví kolumbijský zpěvák Fonseca s kolumbijským spisovatelem Juanem Gabrielem Vásquezem. Hudba a život budou pak hlavním tématem pro Portoričana Draca Rosu, skladatele a producenta velkých hudebních úspěchů Rickyho Martina.

Pozitivní ohlas festivalu vedl k jeho rozšíření do dalších měst. Konkrétně již 27. ledna začíná Hay Medellín, v jehož rámci (do 29. ledna) vystoupí 18 mezinárodních a 7 kolumbijských hostů. Mezi nimi vyniká například švýcarský spisovatel Peter Stamm, kanadský vědec indiánského kmene mohawků Taiaiake Alfred, nebo britská herečka a autorka Jessie Burton. Debaty budou probíhat v různých parcích města a v divadle Pablo Tobón Uribe. A jelikož je mottem akce udržitelnost a kultura, závěrečná debata bude v režii ředitelky kolumbijské pobočky Greenpeace, Silvie Gómez.

Město Rioacha, hlavní město kraje Guajira na severovýchodním pobřeží Kolumbie, hostí Hay festival už po deváté. Dne 27. ledna si návštěvníci mohou poslechnout například peruánského ilustrátora Rafaela Yocktenga, nebo kolumbijského spisovatele Williama Ospinu. Program připomene také jednoho z nejvýznamnějších kolumbijských zpěváků a skladatelů karibských rytmů, rodáka z Kartageny, známého jako Joe Arroyo.

Rodné město Gabriela Garcíi Márqueze, Aracataca, vzdá holt tomuto nositeli Nobelovy ceny za literaturu v besedě o vrozené zvědavosti a spolehlivém čichu objevit ty nejlepší příběhy a postavy, které vždy charakterizovaly práci tohoto kolumbijského spisovatele.

Připraven je také Hay Festivalito, tedy speciální program pro děti a mládež.

Kompletní rozpis všech debat naleznete na následujícím odkazu: www.hayfestival.com.

Zdroje: ElUniversal.com.co, Eltiempo.com. Foto 1, foto 2-3.