Je tady únor a karnevalová sezóna by tak měla být v plném proudu. Druhý největší karneval na světě se každoročně pořádá od soboty do úterý, které předcházejí popeleční středě, v ulicích kolumbijského města Barranquilla na pobřeží Karibiku. Letos se však ve své tradiční podobě vzhledem k současné pandemii a vyhlášeným opatřením, jako je prohibice alkoholu a noční zákaz vycházení, ve své tradiční podobě neuskuteční. Tato jedinečná slavnost barev, zábavy, folklóru, tance a průvodů, která od roku 2003 figuruje na seznamu ústního a nehmotného dědictví lidstva pod záštitou Unesco, se stejně jako řada dalších kulturních akcí přesunula do virtuálního prostředí.
Diváci, ale i tisíce tanečníků, kteří rok co rok protančili čtyřkilometrovou trasu městem, museli zůstat doma. Letos se tak nikdo nemůže těšit na čtyřdenní maraton oslav, průvody v čele s královnou karnevalu, která bývá běžně korunována před zahájením akce, ani tradiční pohřební průvod Joselita, který pravidelně celé svátky ukončuje. Joselito je fiktivní a symbolická postava, která se oddává karnevalovým radovánkám a alkoholu natolik, že ho poslední den oslav lidé najdou na ulici v bezvědomí. Všichni si myslí, že je po smrti, takže mu připraví pohřeb a vloží ho do rakve. Mezi pláčem a výkřiky se ale Joselito v průběhu smutečního průvodu probere k životu s tím, že jen flámoval.
I přesto ale karneval aspoň prostřednictvím digitálních platforem, sociálních sítí a přes regionální televizní kanál Telecaribe šíří do celého světa oslavu života a místních tradic. Organizátoři se tentokrát snažili připravit program, který by nejen podpořil různá kulturní vyjádření a reaktivaci kreativních sektorů, ale také celkovou pohodu, respekt a zodpovědnost. Proto se rozhodli prodloužit karneval na celý rok. Zájemci se mohou těšit na přenosy ze zákulisí karnevalu, koncerty, taneční vystoupení a další virtuální akce plné hudby a folklóru. Shlédnout mohou také speciální pořady o akcích, které tvoří nedílnou součást karnevalu, jako je Bitva květin, Velká přehlídka či Festival orchestrů. V hlavní roli se přitom představí zejména folklórní skupiny a starodávné regionální tance, mimo jiné, cumbia, mapalé, garabato či son de negro.
Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé. Původně měly tyto oslavy náboženský charakter, ale postupně se smísily s místními zvyky, takže karneval spojuje vliv španělských křesťanských svátků s indiánskými legendami i hudbou černošských otroků. Letos se jedná o třetí zrušení karnevalového veselí v ulicích v jeho více než dvousetleté historii. Poprvé byl karneval zrušen v roce 1902, kdy probíhala válka Tisíce dnů. A v roce 1903 se karneval konal s o to větší parádou, kdy právě úvodní průvod, který otevírá čtyři dny oslav, dostal název Bitva květin.
K druhému přerušení tradice došlo v roce 1947, kdy přímo v karnevalovou sobotu tragicky zahynul při letecké nehodě místní fotbalista Romelio Martínez. V celé zemi byl vyhlášen národní smutek a tak byl zbylý program zastaven.
Letošní bolehlav místních ale samozřejmě není jen kulturního rázu. Obrovský dopad má zrušení této velkolepé akce hlavně na místní ekonomiku. Například v loňském roce se karnevalu zúčastnilo na 2,1 miliónů diváků, což přineslo obrat ve výši 408 miliard pesos (přibližně 2,5 miliardy korun). Oslavy zároveň zajistily práci zhruba 55 tisícům lidí.
Více informací o jednotlivých akcích a programu naleznete na webové stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.
Další zdroje: ElTiempo.com, DiarioAdn.co. Foto 1, foto 2, foto 3.




Po třech letech pořádání presenčních kurzů a konferencí v Bogotě byla koncem minulého roku spuštěna platforma nazvaná Ilustre.co. Návštěvníkům stránky nabízí virtuální kulturní příspěvky, především přednášky o kinematografii, umění, historii či literatuře. Podle slov výkonného ředitele Juana Camila Vergary se jedná o platformu na podporu šíření kultury, která se snaží propojit celý hispánský svět, všechny milovníky kultury a to prostřednictvím kurzů, živě přenášených konferencí a také akcí ušitých na míru. Všichni přednášející jsou přitom odborníci ve svých konkrétních tématech.
Organizátoři projektu chtějí, aby si lidé, kteří stránku navštíví, mohli rozšířit svůj pohled na svět zábavnou a odlišnou formou. Ilustre tak přináší kulturní útočiště pro všechny zájemce v prostředí nejistoty, které celá společnost zažívá. Právě kultura má v současné době specifické místo a může se stát výtečným společníkem a zábavou pro všechny lidi unavené z uzavření či sledování televize a seriálů. Zároveň zde dostávají prostor nové talenty ze světa kultury, které se tak mohou lépe zviditelnit a podělit se o své znalosti s ostatními rovnou na mezinárodní úrovni.
Až do 31. ledna mohou všichni milovníci sedmého umění ve virtuálním sále
Masterclass je pro zájemce přístupná zcela zdarma a to díky podpoře
Dne 27. ledna si svět připomene již 76. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). V České republice je tento den od roku 2004 Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V roce 2005 byl pak 27. leden vyhlášen Mezinárodním dnem uctění památky obětí holocaustu Organizací spojených národů.

Konec ledna v Kolumbii pravidelně patří velké kulturní události nazvané Hay Festival. Tento svátek myšlení, litertury a kultury patří k nejdůležitějším literárním událostem hispánského světa vůbec. Původně se festival zaměřoval hlavně na literaturu a odehrával se jen v koloniální perle kolubmijského Karibiku, městečku Cartagena de Indias. Postupem času se proměnil v platformu k diskuzím o významných tématech světového dění a díky pozitivnímu ohlasu se postupně rozšířil také do kraje Antioquia, konkrétně do města Medellín a nedalekého městečka Jericó.
Na programu figuruje řada zajímavých osobností světa literatury, mimo jiné, i skupina významných kolumbijských spisovatelek jako je Gloria Susana Esquivel, Margarita Posada či Carolina Sanín. Režisér a scénárista Jerónimo Atehortúa pohovoří s básníkem a kinematografem Víctorem Gaviriou. Představí se i spisovatel a politický analytik León Valencia či spisovatelé Juan Gabriel Vásquez a Tomás González. Z mezinárodních hostů se zájemci mohou těšit na povídání s čilskou spisovatelkou Isabel Allende, která přiblíží nejen svou dlouhou literární dráhu, ale také poslední knihu Ženy mojí duše (Mujeres del alma mía). Francouzský spisovatel Emmanuel Carrère představí svůj román Yoga o lidské psychice a vnitřním klidu; francouzská editorka a spisovatelka Vanessa Springora pohovoří o knize Souhlas (El consentimiento), ve které odsuzuje vztah se známým spisovatelem v době, kdy byla ještě teenagerkou. Zapojí se i brazilský autor Tiago Ferro, mexická spisovatelka Guadalupe Nettel, nizozemský literát Marieke Lucas, kubánský spisovatel Leonarda Padura a další.
Organizátoři nezapomněli ani na ty nejmenší. Na programu figurují významní vypravěči příběhů pro děti z Kolumbie, Mexika, Španělska či Británie, ale také kurz vaření ukazující to nejlepší z tradiční kolumbijské kuchyně.
V posledních dnech tohoto zvláštního roku zůstává pozemní hranice Kolumbie nadále uzavřená, v platnosti je řada restriktivních epidemiologických opatření, platí stav zdravotní nouze. Ani tak ale milovníci salsy a zábavy nepřijdou letos zkrátka. V obvyklých datech, tedy od 25. do 30. prosince, se koná hlavní kulturní událost města Cali. Tyto velké slavnosti, stejně jako řada dalších veletrhů a festivalů v tomto roce, však vůbec poprvé ve své 63leté historii probíhají netypicky bez přítomnosti diváků. I přesto, že se oslavy musely přesunout do virtuálního prostoru, organizátoři připravili akci plnou optimismu a naděje, která náležitě uzavře letošní náročný rok plný výzev právě i pro oblast kultury.
Celá show ve velkolepém stylu typu Broadway se nesla v duchu motta Maestra Vida (Mistryně Život). Pod vedením Luise Eduarda Hernándeze, známého jako El mulato, představení povyprávělo historii města Cali před pandemií a také přiblížilo, jak místní snášejí současnou situaci. Diváci tak viděli příběh tanečníka salsy, který se snaží dobýt srdce jedné ženy, ale řada překážek, včetně pandemie, mu v tom brání. Kromě salsy, která nemůže chybět, se tanečníci ukázali i v rytmech salsa choke, timba, pachanga, merengue, bachata, tango a dalších. Na jevišti se přitom střídaly dva průvody a celá akce byla natočená již s předstihem.
O den později, v rámci průvodu nazvaného Moje krásné Cali, se oslavil vznik slavností a připomněla se veselost místní lidi. Zároveň byla vyzdvižena práce některých významných osobností jako je spisovatel Andrés Caicedo, režisér a scénarista Carlos Mayolo či atletka a vzpěračka María Isabel Urrutia. Slavnosti pak vyvrcholí dvěma koncerty, alternativním koncertem, který se snaží zviditelnit i jiné hudební styly, a koncertem Cali zpívá světu, svět zpívá Cali, kde mimo jiné vystoupí skupiny All Star Femenina, el Grupo Niche, Orquesta La 16, Son 21 či La Mamba Negra.
Lékař, antropolog, folklorista, ale také nejvýznamnější spisovatel afrokolumbijské literatury, takový byl Manuel Zapata Olivella. Narodil se v březnu před 100 lety, proto kolumbijské Ministerstvo kultury vyhlásilo již loni v říjnu rok 2020 rokem této výjimečné osobnosti. Po celý rok se tak v Kolumbii odehrávaly vzpomínkové akce s cílem přiblížit široké veřejnosti význam a odkaz kolumbijského intelektuála a literáta.
Když bylo Manuelovi devět let, jeho rodina se přestěhovala do města Kartagena, konkrétně do koloniální čtvrti Getsemaní, kde vyrostl jeho otec. Jedná se o místo plné legend a kulturní tvořivosti již od dob kolonie a také o místo protagonismu černochů a mulatů při zakládání republiky. Po ukončení střední školy odcestoval do Bogoty, kde studoval medicínu a zahájil jedinečnou pouť po různých koutech světa. Jeho touha po poznání a vášeň tuláka ho přivedly do zemí střední Ameriky, Evropy, Afriky, Spojených států či Číny. Zabýval se etnomuzikologií, přednášel na univerzitách a se svou sestrou Délií založil spolek folklórních tanců, který vystupoval v Kolumbii i v zahraničí. Zemřel v roce 2004 ve věku 84 let v Bogotě.
Ukazuje 500 let historie z pohledu Afričanů a náboženství yoruba, včetně příchodu afrických otroků na americký kontinent. Snad nikdo jiný ve svém díle nevysvětlil lépe vliv Afričanů, indiánských komunit i mesticů při formování kolumbijského národa ve všech možných aspektech. Poukázal na jejich přínos v oblasti produktivních činností, kulturních vyjádření jako gastronomie, umění či sport, ale také v rámci spirituálního dědictví. Zapata se navíc zasloužil i o šíření tohoto kulturního bohatství místních národů jak v zemi, tak v cizině. Naučil Kolumbijce oceňovat rozmanitost zdejších hudebních rytmů i tanců. Celý život také s velkým nadšením a optimismem bojoval proti sociální nespravedlnosti, a zejména proti rasismu zaměřenému vůči černošskému a indiánskému obyvatelstvu.




